| Záhlaví |
Stoklasová, Bohdana, 1953- |
| Církevní jméno |
Kovářová, Bohdana, 1953- |
| Narození |
4. listopadu 1953, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSR (nyní Národní knihovna ČR) (1982-2012) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 4.11.1953. PhDr., knihovnice, práce z oboru. |
| Źivotopis |
Vystudovala obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončila v roce 1978,
v roce 1979 obhájila rigorózní práci věnovanou propojovacím selekčním jazykům. Volba náročného tématu vyžadujícího pochopení
zcela nových souvislostí a budoucích trendů oboru, důležitosti mezinárodních standardů, prostudování mnoha dokumentů v cizích
jazycích, vlastní analýzu a výzkum a orientaci v rodící se automatizaci knihovnických procesů byla jakousi předzvěstí jejího
budoucího profesního směřování. Již během vysokoškolského studia a dále po jeho ukončení pracovala v Ústřední technické základně
ÚVTEI. Po několikaleté mateřské dovolené nastoupila v roce 1982 do Státní knihovny ČSR, do oddělení souborných katalogů a
meziknihovních služeb. Ve druhé polovině 80. let v souvislosti se zaváděním automatizace přešla do oddělení analýzy a projekce,
které později vedla až do roku 1994. V letech 1991 a 1992 absolvovala delší pracovní pobyty v zahraničí (1991: Bodleian Library,
Oxford, Velká Británie 1992 Library of Congress, Washington D.C., USA) zaměřené na automatizaci knihovnických procesů a standardizaci.
Od roku 1994 řídila Odbor národní bibliografie a katalogizace (později pod novým názvem Odbor zpracování fondů), od roku 1998
byla náměstkyní ředitele NK pro knihovnické procesy, její odpovědnost se tak rozšířila na zastřešení všech základních knihovnických
procesů. Od roku 2004 působila ve funkci ředitelky Úseku Novodobých fondů a služeb. Její odborná a vědecká činnost je velmi
rozsáhlá, proto zde bude prezentováno jen několik oblastí, kde její role byla a je rozhodující a kde české knihovnictví dosáhlo
špičkové světové úrovně.
|
|
Řada výsledků byla dosažena v rámci projektů výzkumu a vývoje, které B. Stoklasová vedla. Mnohé z nich mají celonárodní záběr,
B. Stoklasová se aktivně účastnila i projektů mezinárodních. Přednášková a publikační činnost (domácí i zahraniční) B. Stoklasové
zahrnující všechny uvedené oblasti je mimořádně rozsáhlá, proto jsou ve výčtu uvedeny pouze významné monografie. Na konci
80. let 20. století se B. Stoklasová významně podílela na vzniku Modulárního automatizovaného knihovního systému (MAKS), 1989,
který se stal jednotným standardem pro automatizaci českých knihoven. Ze zahraničních cest na počátku 90. let se B. Stoklasová
vrátila s pevným přesvědčením o nutnosti změny pracovních postupů a implementaci mezinárodních standardů v české katalogizační
praxi bez zbytečných národních specifik komplikujících mezinárodní spolupráci. Měla rozhodující podíl na tom, že v rámci projektu
CASLIN byly v roce 1994 přijaty mezinárodní standardy: katalogizační pravidla AACR2R a formát MARC, později i česká varianta
LCSH se zachováním anglických ekvivalentů. Implementace mezinárodních standardů byla náročná – s ohledem na několik desetiletí
odříznutí od mezinárodní spolupráce a vývoje standardů musely české knihovny dohnat během několika let desítky let vývoje
v zahraničí. Díky respektování mezinárodních standardů bylo Česko první postkomunistickou zemí, jejíž záznamy byly přijaty
do největšího mezinárodního souborného katalogu WorldCat.
|
|
Publikace B. Stoklasové International Cataloging Standards, 1995 shrnující v anglickém jazyce průběh implementace mezinárodních
standardů u nás byla velmi populární a je zastoupena ve fondech většiny národních knihoven. Ve druhé polovině 90. let se zaměřila
na získání finančních prostředků na retrospektivní konverzi katalogů. S pomocí grantu Mellonovy nadace se v NK podařilo (ve
spolupráci s externí firmou Comdat) vyvinout komplexní moderní technologii pro retrospektivní konverzi katalogů, která se
stala předmětem velkého mezinárodního zájmu a díky níž se postupně podařilo získat finanční prostředky na skenování všech
katalogů NK ČR (celkem 5 000 000 lístků) a jejich vystavení v obrazové podobě a na úplnou retrospektivní konverzi české knižní
produkce 20. století (500 000 záznamů), na které se pod vedením NK ČR podílely všechny tehdejší státní vědecké knihovny. Rychlá
retrospektivní konverze české knižní produkce 20. století, která tvoří jádro fondů většiny českých knihoven, pomohla ušetřit
velké množství finančních prostředků a urychlit retrospektivní konverzi katalogů v Česku. Aktivity a výsledky jsou popsány
v několika monografiích: Retrospective Conversion in Czech Libraries, 1995 České knihy 20. století, 2000 Technologie RETROKON
jako komplexní nástroj pro digitalizaci a zpřístupnění katalogů, kartoték a soupisů prostřednictvím internetu, 2004. Portály
(2000-).
|
|
Díky několika celonárodním a oborově průřezovým projektům vedených B. Stoklasovou se podařilo prostřednictvím portálů Jednotná
informační brána a několika oborových portálů vytvořených podle stejné metodiky (KIV, MUS, TECH, ART) nabídnout uživatelům
služby kvalitativně nové úrovně. Principy integrace heterogenních zdrojů a dosažené výsledky shrnují monografie Jednotná informační
brána, 2002 a Oborové brány, 2008. Novostavby knihoven (2004-2008). V porovnání s ostatním odborným směřováním se může oblast
novostaveb knihoven jevit jako jakýsi „úkrok stranou“, který však dokládá šíři jejího záběru. B. Stoklasová vedla tým, který
připravil knihovnickou část stavebního programu pro mezinárodní architektonickou soutěž na novostavbu NK ČR. Na rozdíl od
kontroverzního a velmi diskutovaného vnějšího vzhledu vítězného návrhu si vnitřní uspořádání založené na principu „semaforu
služeb“ vysloužilo všeobecné uznání a stalo se vzorem flexibility pro nově budované nebo rekonstruované národní knihovny.
B. Stoklasová díky pozvání vedení zahraničních knihoven s přednáškami o vnitřním uspořádání moderní národní knihovny na základě
zadání připraveného týmem NK ČR pod jejím vedením doslova objela svět, včetně vzdálených destinací jako Austrálie a Nový Zéland,
kde připravují rekonstrukce národních knihoven. B. Stoklasová se problematice digitalizace, dlouhodobá ochrana a zpřístupnění
digitálních dokumentů systematicky věnovala řadu let a vedla tým pracovníků z NK ČR a MZK, který připravil projekt Národní
digitální knihovna.
|
|
B. Stoklasová působila aktivně v pracovních skupinách a výborech IFLA, několik let vedla Bibliografickou sekci IFLA. Je předsedkyní
redakční rady periodika Knihovna a členkou redakčních rad několika zahraničních odborných knihovnických periodik. Je členkou
SKIP.
|
| Medaile a ocenění |
Medaile Z. V. Tobolky (2006) |
|
Pražská knihovnice (2007) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
