| Záhlaví |
Heřman, Miroslav, 1903-1971 |
| Narození |
28. října 1903, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
10. října 1971, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1924-1949) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav pro českou literaturu ČSAV (nyní Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR) (1949-1971) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 28.10.1903 v Praze, zemřel 10.10.1971 tamtéž. PhDr., CSc., literární historik, editor, knihovník, překladatel z ruštiny,
literární monografie, zejména výklad a kritické edice díla J. Dobrovského.
|
| Źivotopis |
Narodil se 28. října 1903 v Praze 12 do rodiny řídícího učitele. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Benešově studoval v letech
1924 až 1928 slovanskou filologii a české dějiny na Filozofické fakultě UK, kde absolvoval i knihovnické kurzy a kde složil
v červnu 1928 nižší knihovnickou zkoušku. V roce 1938 získal doktorát na základě disertační práce Maxim Gorkij: (Dělník v
jeho díle), 1936. V letech 1924 až 1949 působil v Městské knihovně v Praze, do služeb obce pražské byl však přijat až od července
1927. Vytvořil systematické třídění Městské knihovny a stal se vedoucím katalogizačního a nákupního oddělení. V tu dobu přispíval
do do Akordu, Tvaru, Kvartu, Praha v týdnu. Od roku 1949 do odchodu do důchodu v roce 1971 byl vědeckým pracovníkem Ústavu
pro českou literaturu ČSAV, zpočátku v bibliografickém a později v literárně historickém oddělení. Odborná knihovnicko-bibliografická
činnost zahrnuje dokončení rozsáhlého soupisu personálií Postavy a osobnosti,1936 po náhle zemřelém Zdeňku Gintlovi (stal
se také jeho nástupcem v knihovně), bibliografii Knihy českého domova, 1939, která měla potěšit a povzbudit české čtenáře
v těžkých dobách konce 30. let a doplňkovou bibliografii k edici Dějin české literatury Jaroslava Vlčka. Těžištěm jeho odborné
práce byla literárně historická, editorská a překladatelská činnost (monografie Národní umělkyně Anna Maria Tilschová, 1949,
Josef Dobrovský a české příslovnictví, 1968). Rozsáhlá editorská aktivita zahrnuje především vydávání děl Josefa Dobrovského,
Boženy Němcové a Anny Marie Tilschové. Z ruštiny přeložil díla J. I. Zamjatina, V. G. Bělinského, N. A. Tolstého, A. A. Fadějeva
a I. V. Karnauchova. Byl členem Spolku českých knihovníků i Svazu českých knihovníků.
|
| Další info |
 Slovník české literatury po roce 1945 (Miroslav Heřman) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
