| Záhlaví |
Glaser, Rudolf, 1801-1868 |
| Narození |
14. června 1801, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
15. srpna 1868, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1837-1868) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Fürstenberská knihovna (1854-1868) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen (1862-1868) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 14. 6. 1801 v Praze, zemřel 15. 8 1868 tamtéž. Phil. et Jur. Cand., Spisovatel a knihovník. |
| Źivotopis |
Narodil se 14. června 1801 v Praze jako Johann Rudolf do herecké rodiny. Oba rodiče byli respektovanými členy pražské scény.
Do jedenácti let navštěvoval školu u Matky Boží před Týnem, poté studoval na Akademickém gymnáziu. Roku 1817 byl přijat na
Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde po úvodním tříletém studiu filozofie absolvoval v roce 1824 práva. V roce 1830
složil zkoušky z všobecného vzdělávání, estetiky a dějin filozofie s výborným výsledkem. V letech 1830 až 1837 absolvoval
pět zkoušek z učitelství filozofie a také zkoušku pro výuku německého jazyka a geografie na pražském technickém učilišti.
V roce 1833 byl jmenován adjunktem teoretické a morální filozofie u profesora Franze Exnera na pražské univerzitě. V roce
1836 byl pověřen redigováním textů do pamětní knihy vydané na připomínku císařské návštěvy v roce 1833. V říjnu 1837 byl jmenován
třetím písařem (skriptorem) v univerzitní knihovně, v r. 1848 byl 1. skriptorem. V roce 1854 převzal po svém švagrovi funkci
knihovníka knížete Fürstenberga a o osm let později byl jmenován knihovníkem Spolku pro dějiny Němců v Čechách. Krom běžné
knihovnické činnosti a pracích na uspořádání soukromých knihoven se po roce 1848 intenzivně věnoval studiu starých germánských
jazyků a sanskrtu. Během studia na Akademickém gymnáziu vydával se svými spolužáky studentský časopis Vogelzeitung. V letech
1837 - 1848 vydával časopis Ost und West, Blätter für Kunst, Literatur und geselliges Leben, který si kladl za cíl seznamovat
německou veřejnost s literaturou, uměním a kulturním životem slovanských národů.
|
|
Měl sloužit jako zprostředkovatel kulturní výměny mezi východní a západní Evropou. Do tohoto časopisu nejen přispíval, ale
i redigoval texty. Náležel k okruhu německých intelektuálů, kteří se hlásili k ideji českého zemského vlastenectví a věřili
v možnost klidného soužití obou etnik a jejich plodné spolupráce. Podepsal společné prohlášení českých a německých spisovatelů
z 21. března 1848, vyzývající ke svornému postupu a rovnosti obou národů. V roce 1834 vydal sbírku básní Gedichte, věnovanou
nejvyššímu purkrabímu hraběti Chotkovi. Jeho manželka Julie, roz. Ebertová, sestra básníka Egona Eberta, byla známou zpěvačkou
ze školy Tomáškovy. Po dlouhotrvající nemoci zemřel 15. srpna 1868 ve svém bytě na Smíchově a byl pochován na Malostranském
hřbitově, odkud byly jeho ostatky později přeneseny na hřbitov Malvazinky.
|
| Medaile a ocenění |
zlatá pamětní mince za umění a vědu (1836) |
| Další info |
 Archiv hlavního města Prahy |
|
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) |
|
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 |
|
Biografický slovník ČZ (Rudolf Glaser) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
