Záhlaví |
Neradová, Květoslava, 1933-2016 |
Církevní jméno |
Pánková, Květoslava, 1933-2016 |
Odkaz. forma |
Neradová, Květa, 1933-2016 |
Narození |
9. dubna 1933, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
1. března 2016, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSR (nyní Národní knihovna ČR) (1977-1990) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Univerzita Karlova. Katedra žurnalistiky (Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd) (1989-1994) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Vyšší odborná škola publicistiky (1994-2000) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 9. 4. 1933 v Praze, zemřela 1. 3. 2016 tamtéž. PhDr., asistentka katedry kulturní výchovy, rozhlasová publicistka,
též autorka a editorka publikací z oblasti knihovnictví, literární vědy a žurnalistiky.
|
Źivotopis |
Narodila se 9. dubna 1933 v Praze do dělnické rodiny. V letech 1945 až 1948 docházela na dívčí řádové gymnázium svaté Voršily
a po jeho zrušení na státní reálné gymnázium v Londýnské ulici. V červnu 1951 maturovala na gymnáziu v Ječné v Praze 2 a poté
absolvovala studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor čeština a ruština. Od druhého ročníku se soustředila na
starou českou literaturu, zvláště se zaměřovala na staré texty Bohuslava Balbína. Školu dokončila v červnu 1956 jako prom.
filolog. V únoru 1969 byla promována doktorem filozofie na Filozofické fakultě UK, když v lednu 1969 obhájila disertaci nazvanou
Balbínovo stanovisko k naší reformační literatuře v jeho Bohemia docta. V září 1956 nastoupila na Vysokou školu ruského jazyka
a literatury, kde pracovala jako asistentka. Na počátku 60. let minulého století přednášela na Univerzitě Karlově starou českou
literaturu, později knihovnictví a dějiny kultury. V letech 1962/1963 působila na Fakultě osvěty a novinářství na Maltézském
náměstí, po zrušení přešla na nově vznikající Fakultu sociálních věd a žurnalistiky spojenou s Filozofickou fakultou, zde
učila obor knihovnictví. Po zrušení Fakulty sociálních věd v roce 1970 byla převedena na novou žurnalistickou fakultu, která
spadala přímo pod Ústřední výbor KSČ, zde se věnovala oboru archivnictví a teorie kultury. Později přešla na Filozofickou
fakultu, obor knihovnictví. Sborník Knihovna ji však neuvádí ani mezi externími přednášejícími a její jméno najdeme jen jako
vedoucí více jak desítky diplomových prací z let 1968 až 1976. Dále údajně učila teorii kultury a později předmět změnila
na přednášky z dějin kultury, a to až do roku 1977. V roce 1977 byla vyslýchána StB kvůli organizování ilegálních přednášek
a akcí pro studenty.
|
|
Po Chartě 77, kterou sice nepodepsala, ale na dotaz studenta při vyučování s ní vyslovila souhlas, byla vyhozena z fakulty.
V listopadu 1977 získala místo ve Státní knihovně v sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví. Koncem ledna 1982 byla jmenována
vedoucí vědeckovýzkumného oddělení sektoru VMK. Účastnila se mezinárodního srovnávacího úkolu Dynamika četba řešeného pod
vedením Státní knihovny V. I. Lenina v Moskvě. Od června 1987 začala pobírat důchod, ale již v říjnu 1987 se vzdala výplaty
a pracovala až do konce 1989, kdy odešla do důchodu. Od roku 1990 přednášela na fakultě žurnalistiky. V roce 1994/1995 založila
církevní Vyšší odbornou školu publicistiky. Ve funkci ředitelky vedla školu jako otevřenou svobodnou církevní školu bakalářského
typu s důrazem na praxi, etiku, široké kulturně společenské vzdělání absolventů. Květoslava Neradová se stala oblíbenou profesorkou.
Je uznávanou autorkou a editorkou publikací z oblasti knihovnictví, literární vědy a žurnalistiky. Působila jako redaktorka
řady publikací vydávaných Českou katolickou charitou a také členkou rady Katolických novin. Je spoluautorkou Vědeckovýzkumné
práce z oboru knihovnictví z r. 1973. Mezi její významná díla kromě jiných patří Praha našich snů: Čtení o Praze podle českého
písemnictví. Spolu s několika studenty založila křesťanské společenství Vigilie. Kromě tajných přednášek v době totalitního
režimu organizovala mnoho protirežimních akcí, rozmnožovala díla formou samizdatů. Mezi její zájmy patřila historie, zabývala
se především barokem a starými texty Bohuslava Balbína, dále stará česká literatura, písemnictví, historie knihovnictví a
dějiny kultury.
|
Další info |
Paměť národa (Květoslava Neradová) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|