| Záhlaví |
Ferus, Jiří, 1585-1655 |
| Církevní jméno |
Plachý, Jiří, 1585-1655 |
| Odkaz. forma |
Ferbus, Jiří, 1585-1655 |
|
Plachý, Jiří, 1585-1655 |
|
Plachý-Ferus, Jiří, 1585-1655 |
| Narození |
. 1585, Horšovský Týn (okr. Domažlice) |
| Úmrtí |
21. ledna 1655, Březnice (okr. Příbram) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Klementinská jezuitská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1623-1625, 1628-1644) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1585 v Horšovském Týně, zemřel 21. 1. 1655 v Březnici. Jezuita, kazatel, knihovník, správce klementinské knihovny,
učitel filozofie, autor a vydavatel katolické literatury.
|
| Źivotopis |
Jiří Plachý (v literatuře uváděn jako Jiří Plachý starší) se narodil pravděpodobně v roce 1585 v Horšovském Týně a zemřel
21.1.1655 v Březnici., Byl synem plzeňského historika Šimona Plachého z Třebnice. Známý byl jako jezuitský kazatel, knihovník
a spisovatel. V roce 1602 se stal členem Tovaryšstva Ježíšova. Od roku 1616 vyučoval filozofii v pražské jezuitské koleji
v Klementinu a od r. 1620 zde působil také jako kazatel v kolejním kostele sv. Salvátora. V řádu přijal latinské jméno Ferus
(„divoký, strašný“), které bylo protikladem k jeho původnímu českému příjmení. Rovněž byl známý jako plamenný kazatel a zapálený
protireformační aktivista, doporučoval provádět rekatolizaci „kacířského národa“ a to po dobrém i po zlém. Proto inicioval
sejmutí kalicha a sochy krále Jiřího z Poděbrad z průčelí Týnského chrámu na Staroměstském náměstí, což provedl osobně se
svými studenty 17. ledna 1623. Později se stal správcem klementinské jezuitské tiskárny a od roku 1623 i knihovny, kterou
využíval hlavně ke studiu domácích dějin a kde čerpal podklady ke své literární tvorbě, je tedy znám také jako spisovatel.
S jeho jménem je spojováno na osmdesát knižních titulů. Neutuchajícím nadšením jsou prosyceny i jeho nábožensko - agitační
spisy, jichž sestavil na základě zahraničních předloh asi padesát. Od roku 1630 vydával životopisy světců s rytinami Karla
Škréty, k nejzajímavějším patří Život blahoslavené Anežky Panny, řádu sv. Kláry (Praha 1666).
|
|
Vydal také rozsáhlý spis Mappa katolická (1630), sledující postup christianizace a obrácení národů celého světa na římskokatolickou
církev. Unavený a vyčerpaný Ferus se posléze uchýlil do podbrdské Březnice, kde řídil stavbu jezuitské koleje. Dlouhý život
Jiřího Plachého ukončil až 21. ledna 1655 pád vozu v oblíbené Březnici, kam se uchýlil jako člen profesního domu na Malé Straně,
tedy něco jako jezuitský důchodce, a kde byl oficiálně kazatelem a zpovědníkem zakladatele, pána Jeníška. V tamním chrámu
je také pohřben. Báze Řeholníci zpřesňuje rok narození na 1587 a místo narození na Plzeň. Jako prefekta knihovny ho má zaznamenána
v r. 1648.
|
| Další info |
 Wikipedia (Jiří Plachý-Ferus) |
|
Géniové církve a vlasti (Jiří Plachý-Ferus SJ) |
|
Řeholníci |
|
Biografický slovník Historického ústavu AV ČR (Ferus Jiří) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
