| Záhlaví |
Malý, Jaromír, 1885-1955 |
| Narození |
14. března 1885, Písek (okr. Písek) |
| Úmrtí |
28. října 1955, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního shromáždění (nyní Parlamentní knihovna) (1919-1939, 1945-1948) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 14.3.1885 v Písku, zemřel 28.10.1955 v Praze. PhDr., knihovník, kulturní historik, literární a historické monografie. |
| Źivotopis |
Narodil se 14. března 1885 do rodiny ředitele písecké spořitelny. V letech 1895-1903 studoval na vyšším gymnáziu v Písku,
poté byl zapsán na Filosofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, titul PhDr. získal v r. 1925. Od roku 1905 byl redaktorem
různých studentských časopisů. V roce 1916 založil měsíčník Otavan, který řídil až do r. 1936. Láska ke knihám ho přivedla
k rozhodnutí věnovat se knihovnictví. Roku 1918 absolvoval knihovnický kurz, poté i státní knihovnickou školu ve školním roce
1920/21. Od r.1919 působil ve funkci knihovníka Knihovny Národního shromáždění, od roku 1925 v hodnosti ředitele knihovny
II. třídy. V roce 1924 byl z jeho podnětu obnoven Spolek čs. bibliofilů. Byl aktivním členem Kroužku českých exlibristů a
Spolku sběratelů exlibris. Výraznou aktivitu v oboru knihovnictví a knihovědy prokázal jako generální sekretář Mezinárodního
sjezdu knihovníků a přátel knihy, který se konal v Praze r. 1926.Téhož roku založil Sborník pro exlibris a jinou užitkovou
grafiku, který redigoval až do r. 1932. V roce 1935 se zasloužil o prosazení zákona o povinných výtiscích v knihovnách. Dne
28. února 1939 převzal vedení knihovny po Z. V. Tobolkovi. V letech 1939-1945 byl vězněn, prošel několika koncentračními tábory
(Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen). Dne 29. dubna 1945 byl v Dachau osvobozen a 22. května 1945 se vrátil do Prahy s podlomeným
zdravím, po krátkém oddechu se opět pustil do práce. Psal, přednášel, pracoval ve spolcích, vydával knihy.
|
|
V roce 1946 byl jmenován ředitelem Knihovny Národního shromáždění a získal titul ministerského rady. Pro podporu Provolání
k československé veřejnosti z 21. února 1948 byl v roce 1948 penzionován. V listopadu 1947 se stal lektorem žurnalistiky na
Karlově univerzitě v Praze, v této funkci působil až do 30. dubna 1955. Ve své literární tvorbě se často vracel k jihočeskému
regionu, zejména Písecku a Prácheňsku. Zemřel 28. října 1955 v Praze. Jako účastník Maffie se zúčastnil převratu v říjnu 1918,
pracoval v liter. odboru Osvětového svazu v Praze, v kuratoriu Akademické knihovny a čítárny.
|
| Medaile a ocenění |
Revoluční medaile (1918) |
| Další info |
 Čtení z Písku (Jaromír Malý) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
