| Záhlaví |
Lipovský, Jaroslav, 1918-1981 |
| Narození |
19. ledna 1918, Černvír u Nedvědice (okr. Brno-venkov) |
| Úmrtí |
22. dubna 1981, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo informací (1948) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo informací a osvěty (1948-1953) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo kultury (1953-1956) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a kultury (1956-1966) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo kultury a informací (1967-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 19. 1. 1918 v Černvíru u Nedvědice pod Pernštejnem, zemřel 22. 4. 1981 v Praze. Knihovník, práce v oboru, překladatel
z ruštiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 19. ledna 1918 na Moravě v obci Černvír do rodiny učitele a poštmistrové. V letech 1929 až 1937 docházel do státního
reformního reálného gymnázia v Tišnově a poté nastoupil na studia filosofické fakulty University Karlovy v Praze. V rámci
vysokoškolského studia absolvoval knihovnické kurzy doc. Z. V. Tobolky a složil nižší státní knihovnickou zkoušku v červnu
1938 a vyšší zkoušku v červnu 1939. Přispíval do studentských časopisů a účastnil se práce v pokrokovém studentském hnutí.
V poválečném období pak absolvoval večerní universitu marxismu-leninismu. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 byl J. Lipovský
nuceně nasazen jako dělník. V letech 1940-1941 absolvoval abiturientský kurz učitelského ústavu a poté se v dalších válečných
letech (1942-1945) věnoval učitelskému povolání. Po válce působil ve funkci zemského knihovnického inspektora na Moravě, ale
záhy byl povolán na tehdejší ministerstvo informací do odboru knihoven. V květnu 1948 již uváděn jako přednosta odd. VII/5,
od června 1949 ved. knihovnického odd. I. odboru MIO, od dubna 1950 člen distribuční komise NERČ. Přispíval do kulturní rubriky
Zemědělských novin. Od 1949 člen redakční rady měsíčníku Čtenář. Jaroslav Lipovský měl velký podíl na rozvoji knihoven v duchu
politicko-ideologických zásad. Zastával názor, že knihovny mají aktivně zajišťovat politickou výchovu nejširších lidových
mas. Byl zastáncem vzniku jednotné soustavy knihoven a jedním z autorů návrhu zákona o jednotné soustavě knihoven, který byl
přijat v roce 1959 (zákon č. 53/1959 Sb).
|
|
Lipovský vnímal tento zákon jako nástroj pro zajištění vysoké úrovně politicko-výchovné práce ve všech typech knihoven a pro
vytváření vhodné skladby knihovního fondu a odstraňování „závadné“ literatury. Jako pracovník ministerstva se podílel na tvorbě
pravidel pro vyřazování knih z důvodu jejich nevhodného obsahu. Byl rovněž horlivým propagátorem hlasitého kolektivního čtení
a besed, využívajících se k agitační propagaci politických myšlenek. Rozvíjel spolupráci s knihovnami v Sovětském svazu a
v dalších spřátelených socialistických státech. (Knapík odkazuje na NA, f ÚV KSČ 19/7, a.j.559). V roce 1965 byl vedoucím
referátu knihoven MŠK. Pravidelně byl členem československých delegací na kongresech mezinárodní federace knihovnických organizací
IFLA, kde aktivně vystupoval. Po odchodu do důchodu koncem roku 1980 přešel do Státní knihovny ČSR, aby v ní zpracoval svůj
cenný archiv. Další zdroje: Zpravodaj SK ČSR, 2/81, s. 7-9.
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání ministra školství a kultury (1965) |
|
Za zásluhy o výstavbu (1968) |
|
zasloužilý pracovník kultury (1973) |
|
Za obětavou práci pro socialismus |
|
Pamětní medaile k 25. výročí Únorového vítězství (1973) |
|
čestné uznání Ministerstva kultury ČSR za zásluhy o rozvoj soutěže BVLK (1980) |
|
čestný odznak SČSP I. stupně (1967) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
