| Záhlaví |
Doksanský, Josef, 1942-1995 |
| Církevní jméno |
Kořének, Josef, 1942-1995 |
| Narození |
9. ledna 1942, Halenkov (okr. Vsetín) |
| Úmrtí |
12. května 1995, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slepecká knihovna a tiskárna v Praze (nyní Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana) (1965-1995) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 9.1.1942 v Halenkově, zemřel 12.5.1995 v Praze. PhDr., ředitel Knihovny a tiskárny pro nevidomé K.E.Macana, poslanec
Sněmovny lidu Federálního shromáždění (1990-1992).
|
| Źivotopis |
Narodil se jako Josef Kořének 9. 1. 1942 v Halenkově na Valašsku. Od narození byl prakticky nevidomý, jeho postižení se ale
na výchově nijak zásadně neprojevovalo, dětství prožil jako jiné děti v okolí. Povinnou školní docházku dokončil ve škole
při Ústavu pro nevidomé v Brně, kde se již projevila jeho vášeň pro literaturu. V roce 1959 začal navštěvovat Odbornou střední
hudební školu pro zrakově postižené v Praze, ale po půl roce přešel do Učňovské školy pro mládež s vadami zraku, taktéž v
Praze. Zde založil a vedl žákovský hudební a literární kroužek. V roce 1961 přijal nabízené místo referenta v redakci slepeckého
časopisu Zora, na které ale zjevně jeho stávající vzdělání nebylo dostačující. Posléze byl přeřazen do provozu Slepecké tiskárny,
kde pracoval do roku 1965, kdy konečně získal místo knihovníka. V roce 1965 začal dálkově studovat Střední knihovnickou školu,
úspěšně zakončenou maturitní zkouškou v roce 1969. V roce 1973 se stal vedoucím Macanovy slepecké knihovny, v roce 1983 zástupcem
ředitele a od roku 1994 byl na postu ředitele. Vysokou školu absolvoval na FF UK v letech 1982 – 1987 a studia završil v roce
1990 doktorátem filozofie se zaměřením na knihovnictví a vědecké informace. V roce 1989 se podílel na vzniku České unie nevidomých
a slabozrakých, kde se postupně propracoval až na post předsedy Nejvyšší rady. Tato organizace ho v roce 1990 navrhla jako
kandidáta do Federálního shromáždění, kde uspěl. Jako poslanec se zúčastnil přípravy několika významných zákonů z kategorie
sociálního zaměření. Po vypršení mandátu v roce 1992 se až do své smrti aktivně účastnil dění na Obvodním úřadě pro Prahu
7, v sociální komisi. V roce 1965 se oženil s nevidomou Naděždou Doksanskou a převzal její příjmení.
|
|
Jeho přínos pro začlenění nevidomých do běžného života je nesmírný. Je o něm známé, že úmyslně přepisoval anotace některých
titulů tak, aby je tehdejší cenzura povolila publikovat. K načítání zvukových knih povolával herce a rozhlasové pracovníky,
kteří se v totalitním režimu dostávali do existenčních problémů. Málo známé je to, že se v osmdesátých letech byl v kontaktu
i s řadou osobností z českého disentu. Koncem roku 1994 se u Josefa Doksanského začaly projevovat příznaky těžké choroby,
které 12. 5. 1995 podlehl.
|
| Další info |
 Josef Smýkal - Tyflopedický lexikon jmenný (Doksanský, Josef) |
|
Wikipedie (Josef Doksanský) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
