Záhlaví |
Nevole, Svetozar, 1910-1965 |
Odkaz. forma |
Nevole, Svetozár, 1910-1965 |
Narození |
5. dubna 1910, Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí |
11. září 1965 |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Zdravotnické dokumentační středisko (nyní Národní lékařská knihovna) (1947-1951) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 15. 4. 1910 ve Vídni, zemřel 11. 9. 1965. Doc. MUDr., psychiatr, psycholog, zakladatel čs. zdravotnické dokumentace.
Působil v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Zabýval se sebevraždami, vnímáním, výzkumem Rorschachova testu. Publikace a bibliografie
z oboru.
|
Źivotopis |
V roce 1935 získal titul MUDr. na Karlově Univerzitě v Praze a roku 1948 se svou prací Rysy geniality u duševně chorých habilitoval
na docenta psychopatologie a teoretické psychiatrie. Po praxi v Paříži získal v roce 1938 místo psychiatra v Pražské psychiatrické
klinice. Tuto pozici musel na konci roku 1942 opustit, neboť se oženil s židovkou Dagmar Sinkovou. Po skončení války se vrátil
na své staré pracoviště a pustil se pod vedením prof. Myslivečka do znovuvybudování české psychiatrické kliniky. Na jaře r.
1951 se stal přednostou psychiatrické kliniky LF UK v Plzni, avšak již na podzim téhož roku byl zatčen a uvězněn. V r. 1952
byl protiprávně odsouzen za pomoc příteli, kterého hospitalizoval v době, kdy byl stíhán pro ilegální činnost. Na jaře příštího
roku byl propuštěn z vězení díky amnestii a nastoupil nejprve jako lékař později už na pozici primáře do Psychiatrické léčebny
v Dobřanech. V Dobřanech statisticky uspořádával informace o hospitalizovaných pacientech. U nás byl první, kdo se hlouběji
zaobíral katalogizací chorobopisů. V roce 1961 odešel do Výzkumného ústavu psychiatrického v Praze. Byl zakladatelem Zdravotnického
dokumentačního střediska v Lékařském domě v Praze (1947), jež bylo předchůdcem resortního ústavu ministerstva zdravotnictví
Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci (od r. 1949), (dnešní Národní lékařské knihovny).
|
|
Se svým spolupracovníkem profesorem Karlem Růžičkou sestavil národní bibliografii dokumentů z biomedicínských oborů pod názvem
Bibliographia medica Čechoslovaca. První vydání v knižní podobě realizovali v roce 1949, registrovali v něm literaturu vydanou
v roce 1947. Toto vydání excerpovalo přibližně 51 odborných českých a slovenských časopisů, celkem obsahovalo téměř 2500 záznamů
článků a monografií. Dále spolupracoval na BMČ svazcích 2, 5-6 a 12. Redigoval Referátový výběr z psychiatrie. Spolupracoval
na bibliografii čs. literatury o epilepsii, publikoval bibliografický přehled československé anestesiologie, edukační materiály
o používání MDT v lékařství, katalogizaci chorobopisů i citování literatury a metodické pokyny Zdravotnického dokumentačního
střediska. Byl členem Svazu československých knihovníků a také Československé dokumentační společnosti. Při Pražském povstání
odešel ošetřovat raněné na barikády. Za svoji statečnost byl odměněn Československou medailí za zásluhy II. Stupně prezidentem
E. Benešem. V oboru psychologie a psychiatrie se zabýval fenomenologií, čtyřrozměrným viděním, fenoménem sebevraždy. Nebál
se ani experimentovat s drogami sám na sobě. Rád sdílel své poznatky ať už formou publikací, nebo přednášek. V důsledku dlouhodobé
vyčerpávající činnosti se u doc. Nevoleho dostavil pocit profesní stagnace a vyhořelosti. Ztráta životní perspektivy, střety
s totalitním režimem a životní krize vyústily v rozhodnutí spáchat sebevraždu. Zemřel tragicky v noci z 11. na 12. září 1965.
|
Další info |
Pořady ČT. Neznámí hrdinové. Úkryt za mřížemi. |
|
Wikipedie (Svetozar Nevole) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|