| Záhlaví |
Škoda, Jan Karel, 1810-1876 |
| Církevní jméno |
Příbramský, 1810-1876 |
| Narození |
15. května 1810, Příbram (okr. Příbram) |
| Úmrtí |
31. prosince 1876, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 15. 5. 1810 v Příbrami, zemřel 31. 12. 1876 v Praze. Katolický kněz, profesor pedagogiky a katechetiky, spisovatel,
překladatel z němčiny a upravovatel výchovných próz, autor náboženských prací.
|
| Źivotopis |
Jan Karel Škoda (pseudonym Příbramský), „první knihovnický instruktor“, po ukončení gymnaziálních studií vstoupil do pražského
kněžského semináře. V roce 1832 dokončil svá studia s výborným prospěchem, v následujícím roce byl vysvěcen na kněze. Působil
jako kaplan ve Zlonicích, dále v Počaplech u Berouna (při faráři P. Ant. Hilligovi) a v Praze u P. Marie před Týnem. V roce
1848 byla založena první česká hlavní škola spojená s učitelským ústavem. Zde Škoda působil jako katecheta a profesor pedagogiky
a katechetiky pro české posluchače bohosloví. V roce 1868 byl v důsledku politických událostí z učitelského místa propuštěn.
Od této doby, kdy mu byla nabídnuta venkovská fara, což odmítl, přechodně působil jako učitel v Ženském výrobním spolku. Nejvíce
se však v této době věnoval přednáškové činnosti zaměřené zejména na obory pedagogické a národní lidovou výchovu. Byl známý
jako výborný řečník. Roku 1836 žádal o místo skriptora v císařské knihovně v Praze, ale bohužel se jím nestal. Dále se snažil
o vzdělávání mládeže a zmírňování špatných poměrů. Taktéž choval silný vztah ke knihám. Zasloužil se o založení přibližně
20 českých knihoven, z velké části se jednalo o knihovny školní vybudované často z jeho finančních prostředků, např. založil
knihovnu ve škole v Počaplech, která v počátku sčítala od Škody darovaných 120 knih a dále byl knižní fond rozšířen z příspěvků
na 180 knih. Rozšířil se zde tak zájem o knihy jak u dětí, tak dospělých. Všem ochotně knihy z knihovny půjčoval. Poté, i
když působil v Praze, sem knihy zasílal. Sám knihy rozdával, je známo, že rozdal kolem 30 000 českých knih.
|
|
V roce 1844 založil knihovnu při dívčí škole týnské (farní škole). V té době také sepsal formulář nadační listiny pro knihovny
jím založené, kde konkretizoval účel školních knihoven (obsahovaly informace, jaké škole a s jakým úmyslem J. K. Škoda daroval
knihy, kolik jich bylo a v jaké ceně). Za dobu, kdy kaplanoval v Týně, založil či rozmnožil následující knihovny: v Týně,
Tismicích, Počaplech, Skrejšově, Libšicích, Chržíně, Sluhách, Praze (škole u Karmelitánu na Malé Straně, knihovně pluku dělostřelců
v nemocnici na Hradčanech, školní knihovně u Dominikánů, dívčím ústavu E. Jonákové), ve Vranném u Prahy a Benešově. Zakládání
knihoven považoval za účinný prostředek šíření národního uvědomění, nástroj národního probuzení a vzdělání. V době příchodu
do Prahy byl Škoda již znám i svojí literární činností, která posléze byla poměrně rozsáhlá. Jeho příspěvky se objevovaly
v Květech a Příteli mládeže, zabýval se tématy osvěty, náboženství a především pedagogiky. Vydal např. Cesta na Kalvarii,
Ježíš Kristus, Katechetika, Povídky pro mládež dospělejší či O národním vychování. Jeho literární pozůstalost se nachází v
Literárním archivu Památníku národního písemnictví, ovšem ve srovnání, jak byla jeho literární činnost poměrně rozsáhlá, se
jedná pouze o holý fragment. I přes nepřízeň osudu a zklamání, která zažil, byl Škoda schopen rozvíjet svoji vlasteneckou,
osvětovou činnost, usiloval o opravy vzácných památek a svědomitě se věnoval učitelství. Např. za opravy Kostelu Matky Boží
před Týnem dostal několik poděkování od pražského magistrátu. Zemřel v Praze a byl pohřben na Vyšehradě.
|
| Další info |
 Wikipedie (Jan Karel Škoda) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
