Záhlaví |
Boušek, Kašpar Jan, 1757-1828 |
Narození |
24. dubna 1757, Hošťka u Štětí (okr. Litoměřice) |
Úmrtí |
5. června 1828, Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Strahovská knihovna (1782-1801) |
|
Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) - Lobkovická knihovna (1802-1828) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 24.4.1757 v Hošťce u Štětí, zemřel 5.6.1828 v Roudnici n. Labem. Mnich, knihovník a archivář, časopisecké články v
němčině, překlad do němčiny.
|
Źivotopis |
V dětství zpíval Jan Kašpar Boušek jako sopranista v pražských kostelech. Studoval na pražské univerzitě a roku 1776 se stal
magistrem filozofie. Poté vstoupil do premonstrátského kláštera na Strahově. V dubnu 1781 složil řádové sliby a 16.3.1782
byl vysvěcen na kněze. Téhož roku začal spolu s Janem Dlabačem pomáhat ve Strahovské knihovně, kterou tehdy spravoval Adam
Václav Urban. Dále si prohluboval znalosti teologie a lingvistiky. 1785 byl jmenován skriptorem a po Urbanově předčasné smrti
1787 se stal prvním bibliotékářem. Již rok poté pravděpodobně přispěl spolu s J. Bartschem zprávou o Strahovské knihovně a
osobní vzpomínkou na svého předchůdce do několikasvazkového díla o významných knihovnách, kterou v německém Erlangenu vydal
F. K. H. Hirsching. Roku 1797 obhájil doktorát filozofie. Ačkoliv měl na Strahově zřejmě nemalé zásluhy, přesto se 1798 v
konkursu neúspěšně pokusil získat místo knihovníka lycea ve Štýrském Hradci. Po smrti lobkovického knihovníka v Roudnici v
roce 1801 odešel - snad na přání svých představených - na uvolněné místo do této proslulé knihovny a rodnému kraji pak zůstal
věrný po zbytek života. Pro funkci lobkovického knihovníka a archiváře měl dobré předpoklady, a to jak díky předchozí praxi,
tak i osobním kontaktům s předními učenci své doby – G. Dobnerem, F. M. Pelclem, J. Dobrovským ad. Význam jistě mělo i to,
že Boušek byl bývalým roudnickým poddaným.
|
|
Následující léta se stala nejplodnějším obdobím jeho kariéry. S velkým nasazením a pílí dokončil pořádání lobkovické knihovny,
zinventarizoval ji podle oborů a sepsal osmisvazkový seznam, který se později stal podkladem pro rozsáhlý katalog jmenný.
Vzhledem k rozsahu tohoto úkolu však bylo nad síly jednotlivce věnovat se plně také lobkovickému archivu, který tak zůstal
poněkud ve stínu věhlasné šlechtické knihovny. V souvislosti se studiem listin se věnoval i sfragistice a založil sbírku otisků
pečetí a pečetidel, kterou rovněž zkatalogizoval. Třídicí a katalogizační práce v archivu trvaly až do 1825 a vzešel z nich
inventář. Boušek psal německy, některé jeho spisy zůstaly nevydány, mj. také dějiny rodu Lobkoviců. Vedle historie se věnoval
i překladatelství, do němčiny přeložil Libušin soud, část Rukopisu zelenohorského. Patřil k okruhu vzdělaných a pilných řádových
kněží, jakými byli např. J. Dlabač a K. R. Ungar, které jejich schopnosti předurčovaly k zastávání významných míst v nejlepších
knihovnách doby osvícenství.
|
Medaile a ocenění |
arcibiskupský notář (1811) |
Další info |
Řeholníci |
|
Biografický slovník českých zemí (Boušek Kašpar Jan) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|