| Záhlaví |
Aleš, Bohumír, 1909-1980 |
| Církevní jméno |
Axman, Bohumír, 1909-1980 |
| Narození |
7. listopadu 1909, Řimice (okr. Olomouc) |
| Úmrtí |
18. ledna 1980, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Řimice (okr. Olomouc) - Knihovna eparchiální rady (1934-1942) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 7.11.1909 v Řimicích, zemřel 18.1.1980 v Praze. Protojerej, teolog, archivář, knihovník, autor děl o pravoslavné liturgice. |
| Źivotopis |
Bohumír Axman se narodil 7. listopadu 1909 v Řimicích, tehdy v okrese Litovel. Od roku 1924 studoval bohosloví na pravoslavném
učilišti sv. Sávy ve Sremských Karlovcích. Po složení maturitní zkoušky pokračoval ve studiu na teologické fakultě v Bělehradě.
Vzhledem k nedostatku pravoslavných duchovních ho vladyka Gorazd vyzval k návratu do vlasti. Po absolvování povinné maturitní
zkoušky na státním gymnáziu v Praze na Vinohradech, která mu zaručovala státní podporu (kongruu), se 7. ledna 1933 oženil
s Boženou, roz. Lakomou. Téhož roku byl v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanech biskupem Gorazdem vysvěcen
na kněze. Po vysvěcení krátce pracoval v ústředí pravoslavné církve v Praze. Od roku 1934 působil jako archivář a knihovník
eparchiální rady v Řimicích. Současně vypomáhal jako duchovní v přilehlých církevních obcích (Střemeníčko, Kroměříž). V rámci
Sokola se zapojoval i do kulturního a společenského života obce, byl účastníkem několika všesokolských sletů. Po realizaci
vojenské operace Anthropoid a následné smrti Reinharda Heydricha patřil mezi perzekvované duchovní České pravoslavné eparchie.
Dne 26. září 1942 byl v Řimicích zatčen a uvězněn v Olomouci. Jako první z pravoslavných duchovních a laických činovníků byl
nuceně nasazen v Říši, konkrétně v saském Plavnu. V dubnu 1943 se díky ukrajinskému lékaři mohl ze zdravotních důvodů vrátit
domů. Po návratu pracoval jako úředník u stavitele Sovy v Lošticích. I přes vleklé zdravotní obtíže až do osvobození tajně
konal ve svém domě v Řimicích za podpory manželky Boženy pravoslavné pobožnosti.
|
|
V květnu 1945 se podílel na obnově bohoslužebného života v Řimicích a konal zde první bohoslužby v chrámu. Záhy byl povolán
jako pomocný duchovní do Prahy, kam se za ním v roce 1946 přestěhovala také rodina. V letech 1947–1950 působil jako vojenský
duchovní pro pravoslavnou církev při MNO. V té době si příjmení Axman změnil na Aleš, neboť stejné příjmení měl říšský vůdce
mládeže a hlava Hitlerjugend Artur Axmann Po likvidaci vojenské duchovní služby ke konci roku 1950 mu bylo nabídnuto místo
osvětového důstojníka (politruka), což odmítl. V důsledku toho musel odejít sloužit mimo Prahu. Po období působení v Táboře
(1950–1952) byl povolán zpět do Prahy, kde sloužil jako duchovní v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje až do odchodu
na odpočinek (1976). Významně se rovněž podílel na práci tiskového odboru, byl redaktorem Hlasu pravoslaví. Nemocen a v péči
své manželky prožíval poslední měsíce pozemského života u své nejstarší dcery Ljubici v Praze–Kobylisích. Bohumír Aleš (Axman)
zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 70 let 18. ledna 1980. Svatou liturgii a pohřební obřady v Praze na Olšanech 25. ledna
1980 sloužil metropolita Dorotej spolu se dvanácti pravoslavnými duchovními. Martin Jindra
|
| Další info |
 Chceme lépe rozumět příčinám nesvobody |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
