NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Balaš, Robert, 1881-1942
Narození 16. února 1881, Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště)
Úmrtí 8. srpna 1942, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1920-)

Biografická pozn. Narozen 16.2.1881 v Uherském Hradišti, zemřel 8.8.1942 v Praze. Úředník v oboru knihovnictví, práce z oboru.
Źivotopis Narodil se 16. února 1881 v Uherském Hradišti na Moravě. Svou úřední dráhu začal na půdě vídeňské a stal se tam ihned horlivým menšinovým pracovníkem. Jeho působištěm bylo zejména družstvo Český dům, které koupilo uprostřed města veliký hotel s divadelním a koncertním, sálem, spolkovými místnostmi a s knihovnou a dalo tak české menšině reprezentační středisko. Až do vzniku Československa byl 16 let členem výboru knihovny Svatopluk Čech, z toho posledních pět let jako starosta. Za jeho vedení vzrostla knihovna na 13 tisíc svazků a měla 1200 členů. Těsně před válkou přidružil Balaš ke knihovně sbírku písemných památek národního a kulturního života vídeňské menšiny a zachránil tím cenné doklady, jimž hrozila zkáza. Za války připojil ke knihovně ještě soustavu knihoven okresních. Kulturní práce ve vídeňské menšině jej přivedla do styku s Karlem Velemínským a s Františkem Drtinou. Drtina ho po vzniku republiky povolal do lidovýchovného oddělení ministerstva školství a národní osvěty. Zúčastnil se příprav k zákonu o veřejných knihovnách a vypracoval statistiku lidových knihoven na Moravě a ve Slezsku. Doplnil tím Auerhanovu statistiku z r. 1910, která se týkala jen knihoven v Čechách. Měl podíl na tom, že se v zákonu místo dobrovolnosti ve zřizování knihoven navrhla povinnost. Pracoval na důvodové zprávě a na prováděcích nařízeních. Pustil se i do technických věcí. Navrhl výpůjční stůl, knihovní skříně, čítárenské stojany, kartotéky, skříňky na putovní knihovny.
Navrhl všecky tiskopisy pro knihovny. Zorganizoval první knihovní výstavu, při školské výstavě 1920 předvedl vzorně zařízenou obecní knihovnu a čítárnu jako model k Příručce pro veřejné knihovny, na níž pracoval spolu s Dr. Jindřichem Hrozným. Učil na prvním čtyřnedělním státním kurzu knihovnickém, který vedl s Dr. Josefem Volfem. Na kurzech učil do r. 1924. Zřídil Výpravnu knih při Svazu osvětovém, která knihovnám obdařeným podporou ministerstva školství dodávala podle jejich výběru ze schválených seznamů vázané knihy v hodnotě poskytnuté podpory. Za prvních deset let trvání to bylo čtvrt milionu svazků, ale vedle toho výpravna dodala knihovnám ohromné množství knih objednaných na jejich náklad. Balaš vybudoval celé knihovnictví slovenské, když se na jaře 1925 rozhodlo, že má být zákon o veřejných knihovnách úplně proveden také na Slovensku. Připravil hotové knihovny úplné knihovnicky zpracované o třech skupinách po 30 svazcích k postupnému objednání, s další skupinou po 80 svazcích pro větší obce. Sjednal S Maticí slovenskou v Martině dohodl rozesíláni těchto knihoven a zřízení výpravny knih podle vzoru Svazu osvětového. Hned v prvním roce si 1625 obcí objednalo jím připravené knihovny. V letech 1926 a 1927 zorganizoval 302 slovenských menšinových knihoven. Organizoval výstavy lidovýchovné práce v letech 1928 a 1929. Vybudoval soustavu okresních a obvodových knihoven, jež dosáhly do poloviny r. 1938 počtu devadesát a měly přes 100 tisíc svazků. V letech 1936-1937 založil na jižním Slovensku 14 obvodových knihoven s 5 tis. svazky.
Napsal řadu příspěvků do knihovnických příruček a vydal samostatnou příručku pro zařízení a provoz okresních a obvodových knihoven. Usiloval o vydávání seznamů nově vyšlých knih vhodných pro veřejné knihovny, o vypracování knižních charakteristik vlepených do knih. Organizoval úřední statistická šetření o veřejných knihovnách a vydával je tiskem. V r. 1940 odešel do penze jako vrchní administrativní ředitel. Řadu let pracoval v knihovním odboru pražského Ústavu pro národní výchovu. Pohřben žehem byl 13. srpna 1942. Dle ČČK zemřel náhle mrtvicí v noci z 8. na 9. srpen 1942. Ještě ve čtvrtek 6. srpna 1942 podnikl výlet s přáteli do štěchovického okolí a v sobotu večer dělal plány na nedělní výlet.
Další info URLKUBÍČEK, Jaromír. Vznik Československa - 100 let. 8. část, Robert Balaš a František Fridrich. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2018, 70(9), s. 332-335.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 12 / 000001285.htm ]