| Záhlaví |
Pelant, Miloslav, 1892-1948 |
| Narození |
1. října 1892, Jičín (okr. Jičín) |
| Úmrtí |
14. února 1948, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Bratislava (Slovensko) - Knižnica Univerzity Komenského (1921-1939) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1939-1948) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1.10.1892 v Jičíně, zemřel 14.2.1948 v Praze. PhDr., zeměpisec, práce v oboru, publikovány časopisecky |
| Źivotopis |
Narodil se 1. října 1892 v Jičíně v domě svého děda. Vyrostl v Modřicích u Turnova tam byl jeho otec řídícím učitelem a patřil
do gardy starých českých kantorů, který kromě základů obecných vědomostí a lásky k mateřštině dovedl své syny a vychovance
vzdělat také v hudbě a vycvičit ve hře na řadu nástrojů. Domácí koncerty byly u Pelantů běžnou zábavou: hrával na klavír nebo
první housle. To už zajížděl domů z gymnaziálních studií z Jičína i pak později z univerzity z Prahy. Tam studoval české dějiny
a zeměpis, dějiny umění i pomocné vědy historické. Aby si prohloubil vědomosti, vstoupil pak ještě na vídeňský Institut pro
rakouský dějezpyt a stal se tam žákem Maxe Dvořáka, Oswalda Redlicha a jiných. Než však ukončil studia, vypukla 1. světová
válka a ta ho provedla po všech tehdejších bojištích, od ruské fronty na Piavu, ze zázemí v Budapešti do Albánie, Bosny a
Cařihradu. Při všech útrapách vojny zbylo bystrému pozorovateli dost času, aby se seznámil na všech místech s krajem a lidmi.
To snad bylo dáno i jeho cestovatelskými sklony, které se projevily za příznivějších podmínek později, když po krátké etapě
suplujícího profesora na vršovické reálce a na akademickém gymnáziu v letech 1919-1920 složil Pelant zkoušky doktorské a stal
se v r. 1921 úředníkem bratislavské universitní knihovny. Odtud se vydal po třikrát do Tunisu a Francie, zvláště jižní, jindy
zase do Jugoslávie.
|
|
Po důkladné teoretické přípravě zkoumal vzácnosti a zvláštnosti navštívených krajů. Výsledky svých studii sděloval v zajímavých
článcích zvláště v časopise „Širým světem". Vedle toho studoval se širokým zájmem dějiny objevů a výzkumných cest zvláště
námořních, třebaže se tím odcizoval trochu studiu umělecké historie a pomocných věd. Z nich publikoval práci o iluminovaných
rukopisech Jana ze Středy. V r. 1939 byl převzat v hodnosti vrchního komisaře do pražské universitní knihovny, kde se stal
jako předtím v Bratislavě oblíbeným kolegou. Jeho opravdu široký zájem studijní a skutečné vzdělání i jazykové znalosti dávaly
mu potřebný rozhled a dobré předpoklady pro knihovnickou práci a službu. Zemřel 14. února 1948 v Praze.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
