| Záhlaví |
Calábek, Leopold, 1892-1944 |
| Narození |
11. srpna 1892, Přerov (okr. Přerov) |
| Úmrtí |
6. května 1944, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Přerov (okr. Přerov) - Městská knihovna (1918) |
|
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1919-1920) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1920-1932) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Akademie výtvarných umění (1924) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 11.8.1892 v Přerově, zemřel 6.5.1944 v Praze. PhDr. Středoškolský profesor, knihovník, osvětový pracovník, redaktor,
literatura z oboru knihovnictví a lidovýchovy.
|
| Źivotopis |
Narodil se 11. srpna 1892 v Přerově na Moravě, kde se jeho otec v tu dobu živil jako klempířský pomocník. V Přerově vystudoval
gymnázium, potom v Praze filozofickou fakultu a ve školním roce 1917/18 dosáhl doktorátu z historie za práci Náboženské poměry
v Přerově ve století XV. a XVI. Na čas byl redaktorem Přerovského obzoru. R. 1918 založil městskou knihovnu přerovskou a byl
jejím knihovníkem. Na to se od 7.6.1919 stal ve studijní knihovně olomoucké asistentem a r. 1920 byl povolán do Ministerstva
školství jako státní knihovnický instruktor pro Moravu a Slezsko a pro bývalou pražskou župu. Byl tím postaven před jedinečný
úkol založit veřejné knihovnictví. Jeho zkušenosti z předešlé knihovnické práce i z praxe organizační mu přišly při tom velmi
vhod. Bylo zapotřebí vytvořit předpisy, vybudovat úřední síť organizační, opatřit příručky a zřídit školství knihovnické a
lidovýchovné. Jako referent v Ministerstvu školství vypracoval v době svého působení v knihovnictví většinu zásadních výnosů
administrativně osvětových. Vydal je v knize „Příručka pro lidovýchovné pracovníky" v Brně u Kočího 1924 a v 2. vyd. doplněném
a přepracovaném pod názvem „Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky" nákladem Ústavu pro národní
výchovu v Praze. Zorganizoval obecní knihovnictví ve svých služebních obvodech a vytvořil osvětovou administrativní organizaci.
Vydal „Příručku pro veřejné knihovny, vyd. (B) pro knihovny malé a střední". jejíž 2. doplněné vyd. vyšlo 1928. Byl členem
redakční rady České osvěty od roč. XX., 1923/24, a odpovědným redaktorem od roč. XXII. do 6. č. roč. XXIX. do konce února
1933. Vypracoval organizační statut knihovnické školy pražské a byl jejím učitelem v letech 1928-1932.
|
|
Měl o školu velký zájem již od počátku a účastnil se s prvním ročníkem jejích exkursí. Učil na knihovnických kurzech a býval
předsedou při jejich závěrečných zkouškách. Vypracoval organizaci a program Školy pro výchovu osvětových pracovníků. Byl spolupracovníkem
úředních publikací o statistice veřejné péče o lidovou výchovu. Napsal stať „Knihovny obecní a veřejné" do Flogelovy Praktické
příručky pro obecní a okresní funkcionáře (Praha 1931). V roce 1924 navíc spravoval po V. Nebeském knihovnu Akademie výtvarných
umění v Praze. Z počátku se zúčastnil také života v knihovnickém spolku. V ČČK měl článek v 1. ročníku „Z našeho veřejného
knihovnictví" a v 2. roč. „Lidová výchova a veřejné knihovny ve světle statistickém". Mezi tím však vznikly třenice mezi úřadem
instruktorů a Z.V.Tobolkou, který byl nejprve vlivným členem poradního sboru Ministerstva školství a po zániku jeho činnosti
poradcem ministerstva pro knihovnictví, dostával spisy týkající se knihovnictví k nahlédnutí a připojoval svá dobrá zdání.
Napětí se vybilo otevřenou srážkou na táborském knihovnickém sjezdu 31. května 1925 a po Tobolkově získání předsednického
místa po valné hromadě 25. června 1925 se dostal i Spolek do bouřlivých vln. Za půl druhého roku vystoupil Calábek spolu s
Fridrichem a St. Rambouskem na ustavující valné hromadě v Brně 16. ledna 1927 jako spoluzakladatel nového Spolku knihovníků
veřejných knihoven obecních, jehož přípravný výbor byl zvolen na návrh St. Rambouska již na sjezdu osvětových pracovníků a
knihovníků veřejných knihoven župy jihlavské 12. a 13. prosince 1925. Nový spolek stanul před týmiž a většími obtížemi jako
Spolek československých knihovníků.
|
|
Po zvolení F. K. Soukupa předsedou 23. dubna 1930 se rozpory mírnily, až došlo k likvidaci. Calábek se zúčastnil pražského
mezinárodního sjezdu 1926, župního sjezdu lidové výchovy v Olomouci téhož roku, znojemského sjezdu SVOK 1927, referoval o
boji proti brakové a pornografické literatuře na krajském sjezdu osvětových pracovníků v Litomyšli 14. a 15. května 1927.
Byl jmenován vrchním komisařem 1927. Odešel ze svého oboru působnosti r. 1932, vzdal se všech funkci v knihovnictví a byl
na ministerstvu pověřen vedením sociální péče o vysokoškolské studentstvo. V této funkci byl jmenován odborovým radou. Jeho
práce tvoří podstatnou součást dějin našeho veřejného knihovnictví. Zemřel 6. května 1944 v Praze.
|
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
