| Záhlaví |
Raisová, Doubravka, 1895-1944 |
| Narození |
19. srpna 1895, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
25. května 1944, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1920-1938, 1940-1943) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna vysokých škol technických (nyní Národní technická knihovna) (1939) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 19.8.1895 v Praze, zemřela 25.5.1944 tamtéž. PhDr., pracovnice knihovny, redaktorka časopisu Ženský svět, autorka
divadelních a beletristických příspěvků v Národních listech.
|
| Źivotopis |
Narodila se 19. srpna 1895 na Vinohradech a v domě svého otce K. V. Raise žila až do své smrti. Chodila tu do škol, pak do
lycea, kde 10. července 1912 maturovala. Nemohla však hned na vysokou školu, nebylo jí ještě 18 let a maturita z lycea jí
k tomu neopravňovala. Dala se proto zapsat na filozofickou fakultu jako hospitantka a připravovala se k řádné maturitě, kterou
vykonala na reálném gymnáziu na Smíchově dne 6. července 1915. Potom již jako řádná posluchačka studovala hlavně literární
dějiny a na základě dizertace „Genre v literatuře československé a Šimáčkovy genry pražské" byla 4. října 1919 promována na
doktorku filozofie. Téhož roku absolvovala tříměsíční kurz pro výcvik knihovníků, pořádaný knihovním odborem Osvětového svazu.
Po studiu praktikovala dva měsíce v muzejní knihovně a dekretem z 13. března 1920 byla jmenována praktikantkou ve Veřejné
a universitní knihovně v Praze. Zde působila pak celý život s roční přestávkou (1939), kdy byla na zástupu v Knihovně vysokých
škol technických. Pracovala ve svazkovém katalogu, v půjčovně, v popise (titulní kopie, psané jejím charakteristickým písmem,
budou tu trvalou památkou), v profesorské čítárně a nakonec velmi pečlivě utřídila a zkatalogizovala nevázaný materiál lobkovické
knihovny. V 30. letech pracovala v konzervačním oddělení, jak se tehdy nazývala Národní knihovna, pod vedením K. Randé. Hyperthyreóza,
která propukla kolem r. 1930, ji však sužovala stále více a průvodní tachykardické záchvaty se stupňovaly a množily, až byla
nucena zažádat o zdravotní dovolenou.
|
|
Tu dostala 1. března 1943 a z ní se už do knihovny nevrátila. Nemoc se poslední dobou zhoršovala, až 25. května 1944 po půlnoci
dovršila své zhoubné dílo. Pohřbena byla do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově. Mimo knihovnu byla činná i literárně.
Psala především divadelní referáty do Ženského světa, v němž byla od r. 1925 spoluredaktorkou (řídila rubriky) a v letech
1926 až 1929 odpovědnou redaktorkou. Zde jsou otištěny také její krátké povídky, psané osobitým jadrným stylem, svědčícím
o bystrosti pozorovatelské. Asi dvě její prózy jsou autobiografické. Mimoto napsala mnoho příležitostných článků do Národních
listů. Vrozené její inteligenci dodaly světového rozhledu časté cesty po světě (Itálie, Norsko aj).
|
| Další info |
 Wikipedie (Doubravka Raisová) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
