| Záhlaví |
Fridrich, František, 1879-1943 |
| Narození |
27. ledna 1879, Plavsko (okr. Jindřichův Hradec) |
| Úmrtí |
27. července 1943, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1920-1931) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 27.1.1879 v Plavsku u Jindřichova Hradce. Knihovník, menšinový pracovník, spisy a překlad z oboru knihovnictví. |
| Źivotopis |
Narodil se 27. ledna 1879 v Plavsku na jihu Čech, studoval v Jindřichově Hradci na staroslavném tamním gymnáziu. Po maturitě
nastoupil v roce 1898 ve Vídni účetní službu u ministerstva financí. Svou kulturní práci započal r. 1902 jako činovník ve
„Spolku pro šíření lidové osvěty ve Vídni", který vznikl dva roky před tím za patronance básníka Machara. Když byl tento spolek
podle úmluv s Osvětovým svazem v Praze proměněn v „Osvětový svaz dolnorakouský" a tím včleněn do celonárodní lidovýchovné
organizace, převzal Fridrich v nové instituci funkci jednatele. Úzkou a intenzivní spoluprací s Osvětovým svazem v Praze zajistil
české Vídni pravidelné osvětové podniky kulturní a národní závažnosti. K nim patřilo také zakládání knihoven, doplňování jich
nejen knižními dary, ale i putovními soubory, a to ve všech českých střediscích Horních i Dolních Rakous. V letech 1912 a
1913 redigoval VII. a VIII. ročník „Vídeňského národního kalendáře", vydávaného Osvětovým svazem dolnora- kouským. Při této
rušné a záslužné činnosti zastihla Fridricha 1. světová válka. Hned její první vlna jej odnesla do Haliče a pak do pevnosti
Přemyslu. Po jejím pádu se dostal jako zajatec do středu evropského Ruska. V dubnu 1918 vstoupil do legií, účastnil se bojů
o Omsk, v září téhož roku byl přidělen k vojenské správě, pak k vrchní kontrole československých vojsk na Sibiři, odkud se
v červenci 1920 vrátil přes Vladivostok domů.
|
|
Téhož roku vstoupil na přání státního tajemníka Dr. Drtiny do lidovýchovného oddělení v Ministerstvu školství a národní osvěty
jako státní instruktor knihovnický. Nejvýrazněji podala ráz a metodu Fridrichovy instruktorské práce jeho publikace „Veřejné
knihovny obecní v Československu 1919-1929", vydaná Masarykovým lidovýchovným ústavem v Praze v r. 1931. Roku 1931 byl přeložen
do oddělení pro státní školy menšinové. Ale Fridrich ani pak neopustil knihovnictví a spravoval knihovnu, kterou si na jeho
podnět založili obyvatelé Na Ořechovce v Praze. V dubnu roku 1937 odešel do výslužby. Za 2. světové války se zapojil do odbojového
hnutí. V roce 1943 však gestapo přišlo na stopu jeho činnosti a zatklo ho v jeho bytě. Neúspěšně se pokusil o otravu jedem,
aby unikl svým pronásledovatelům. Během výslechu v Pečkově paláci využil momentu, kdy vyslýchající komisař odešel do sousední
místnosti a Fridrich zůstal sám se zapisovatelkou. Skočil k otevřenému oknu a vrhl se hlavou dolů na dlažbu, kde zůstal v
bezvědomí ležet. Byl odvezen do nemocnice v Podolí, kde téhož dne 27. července 1943 v 15:30 zemřel.
|
| Medaile a ocenění |
odhalení desky na domě v Západní ulici ve Střešovicích (1947) |
| Další info |
 Vznik Československa - 100 let. 8. část (Čtenář, 2018, č. 9) |
|
Wikipedie (František Fridrich, knihovník) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
