| Záhlaví |
Likawetz, Josef Kalasanský, 1773-1850 |
| Odkaz. forma |
Kalasanský Likawetz, Josef, 1773-1850 |
|
Likavec, František Xaver, 1773-1850 |
|
Likawetz, Josephus Calasantius, 1773-1850 |
|
Calasantius Likawetz, Josephus, 1773-1850 |
|
Likawetz, Joseph Kalasanz, 1773-1850 |
|
Likavec, František Josef, 1773-1850 |
| Narození |
25. listopadu 1773, Žinkovy u Přeštic (okr. Plzeň-jih) |
| Úmrtí |
13. ledna 1850, Lublaň (Slovinsko) |
| Místo působení |
Lublaň (Slovinsko) - Lycejní knihovna (1836-1850) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 25. 11. 1773 v Žinkovech u Přeštic, zemřel 13. 1. 1850 v Lublani. Filozof a pedagog, knihovník, piarista. |
| Źivotopis |
Narodil se 25. listopadu 1773 v Žinkovech u Přeštic. Jeho otec tam byl zaměstnán jako hospodářský úředník. Po maturitě v roce
1789 byl zaměstnán jako praktikant a později jako písař vojenské proviantní kanceláře v Praze. Po smrti otce vstoupil v roce
1791 do řádu piaristů, kde na místo rodných jmen Franz Xaver dostal řádová jména Joseph Kalasanz. V roce 1798 byl vysvěcen
na kněze. Již během studia kněžství vyučoval filozofii na řádových školách v Lipníku, Mikulově, Příboru a Kroměříži. V letech
1798 až 1802 působil jako profesor gramatikálních tříd na gymnáziu v Litomyšli. Od roku 1803 byl prefektem a profesorem filozofie
na konventu Löwenburg ve Vídni. V roce 1805 byl povolán do Prahy, aby působil jako profesor rétoriky, a v roce 1809 do Brna,
aby pomáhal založit filozofické učiliště v Brně. V Brně vyučoval do roku 1816 a napsal tam své nejrozsáhlejší dílo Elementa
philosophiae a učebnici, která se stala po r. 1820 oficiálním textem pro rakouské školy. Začátkem roku 1817 byl jmenován profesorem
teoretické a praktické filozofie na lyceu ve Štýrském Hradci. V roce 1825 obdržel doktorát, v letech 1827 až 1828 byl prvním
rektorem obnovené štýrské univerzity. V letech 1831 až 1835 působil jako ředitel gymnázia. Poté, co se lublaňský knihovník
Matija Čop tragicky utopil, byl dekretem z 1. září 1836 jmenován knihovníkem lycea v Lublani. Knihovnu systematicky budoval
až do své smrti a sestavil katalog jmenný, věcný a prvotisků. Snažil se rozšířit prostory (studovna měla v té době 60 míst)
a získal mnoho cenných sbírek knih, včetně knihovny Bartoloměje Kopitara.
|
|
V roce 1843 dostal čestnou funkci náměstek ředitele lublaňského německého gymnázia a v roce 1844 čestnou funkci ředitel gymnázií
pro celou Illyrii. Byl členem historických a zemědělských společností. Zemřel 13. ledna 1850 v Lublani.
|
| Další info |
 Wikipedie (Jožef Kalasanc Likavec) |
|
Slovenska biografija (Likawetz, Jožef Kalasanc) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
