| Záhlaví |
Konvalinka, Miloň, 1922- |
| Narození |
20. srpna 1922, Chrast (okr. Chrudim) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Zemská a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1942-1946) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1951-1955) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1955-1957) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 20.8.1922 v Chrasti u Chrudimi. Pracovník komunistické strany, knihovník, překladatel, publikace z oboru. |
| Źivotopis |
Narodil se 20. srpna 1922 v Chrasti. V roce 1941 vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi, když na něm maturoval v květnu 1941.
Ve školním roce 1941/42 docházel do státní knihovnické školy v Praze a státní zkoušku z knihovnictví složil v červenci 1942.
Od listopadu 1942 (někde uváděno od září 1942) do konce července 1946 byl zaměstnán v Zemské a universitní knihovně v Praze
jako knihovnická pomocná síla. Zpočátku pracoval v katalogizaci a spolupracoval s rozhlasem na literárních pořadech, v knihovně
se podílel na novém uspořádání studovny časopisů. Od června 1943 byl nuceně školen v Kobylisích na policejní škole protiletecké,
pak poslán do kasáren v Remscheidu a do Duisburgu a žádal ředitelství knihovny o pomoc s návratem. V srpnu 1946 přešel na
krajský sekretariát Komunistické strany Československa v Praze a působil tam jako politický tajemník. V listopadu 1951 byl
pověřen vedením Slovanské knihovny. Řídil ji do konce října 1955. Zároveň studoval na Univerzitě marxismu-leninismu, kde v
červnu 1953 složil závěrečnou zkoušku. Byl také vedoucím redaktorem časopisu Nové sovětské knihy, řídil ústřední katalogizaci
sovětské literatury a v letech 1953 až 1956 externě přednášel na katedře knihovnictví. V letech 1952 až 1955 (možná i déle)
byl členem redakční rady časopisu Knihovna. V červnu 1952 vystoupil s referátem na ideologické poradě vědeckých knihoven,
v němž podrobil zdrcující kritice bibliografii a dokumentaci v pojetí západní buržoazie. Zdůraznil, že bude nutné zrevidovat
zásady předmětové katalogizace, zásadu substantiva jako určujícího hesla i zásadu abecedního řazení uvnitř předmětového hesla.
Na první místo měla přijít díla klasiků marxismu, na druhé místo směrnice strany a vlády, na třetí obecné stěžejní práce.
|
|
Předmětový katalog měl zásadně rozlišovat a roztřiďovat marxistickou literaturu od nemarxistické. V roce 1955 v publikaci
“Naléhavé otázky bibliografické práce” upozornil na chybějící evidenci bibliografických prací, tedy na bibliografii bibliografií.
Doporučil provést všestranný statistický rozbor kvantitativního rozvoje a kvalitativní skladby československé knižní produkce,
dobudovat soustavu státní bibliografické registrace publikací a všech druhů tisku. Úkolem bibliografie se mělo stát hodnocení
produkce z hlediska marxismu-leninismu a vybírat a doporučovat nejlepší publikované práce. Ocenil zahájení vydávání Bibliografického
katalogu ČSR a připomněl, že neregistruje grafiky a mapy. Za potřebné viděl vytvoření soupisu disertačních a diplomových prací
z let 1945 až 1955. Připomněl, že je nutné pokračovat v retrospektivní bibliografii našeho národního písemnictví. Doporučil
rozdělit bibliografické úkoly mezi vědecké ústavy a vědecké knihovny a vytvořit a dobudovat státní bibliografickou ústřednu.
Od 1. listopadu 1955 byl jmenován ředitelem Národní knihovny, ale již v březnu 1957 z Národní knihovny odešel do národního
podniku Armabeton Praha. Důvodem odchodu bylo zneužití funkce k vlastnímu obohacení. Vytýkalo se mu také, že “bez dohody se
soudruhy ze Slovenska autoritativním způsobem nařídil užívat nové systematické třídění (podle sovětského vzoru) od 15.1.1956
v knižní i časopisecké bibliografií”. Aktivní v oblasti kultury byl ještě v roce 1966, kdy referoval v časopise Občanská výchova
o konferenci ke zvýšení účinnosti komunistické výchovy.
|
| Medaile a ocenění |
Řád 25. února (1949) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
