Záhlaví |
Schützner, Josef, 1888-1977 |
Narození |
27. srpna 1888, Jindřichův Hradec (okr. Jindřichův Hradec) |
Úmrtí |
17. prosince 1977, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Jednota filosofická |
|
Bratislava (Slovensko) - Knižnica Univerzity Komenského (1919-1939) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1939-) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní technická knihovna (nyní Národní technická knihovna) (-1952) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 27. 8. 1888 v Jindřichově Hradci, zemřel 17. 12. 1977 v Praze. PhDr. JUDr., knihovník, filozof, mykolog, překladatel
z angličtiny.
|
Źivotopis |
Narodil se 27. srpna 1888 v Jindřichově Hradci, kde byl otec obuvníkem. V letech 1899 až 1907 navštěvoval ve svém rodišti
vyšší gymnázium. Poté studoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze a během studia si přivydělával jako knihovník v Jednotě
filosofické. Koncem roku 1912 mu byl udělen titul PhDr. za práci o revizi noetické záhady. Ve studiu pokračoval na vídeňské
univerzitě, kde absolvoval jeden semestr práv. Na dokončení studií se vrátil do Prahy, ale plány mu narušila 1. světová válka.
V roce 1915 narukoval k pěšímu pluku a sloužil i po vzniku republiky, protože vypukly boje na jižním Slovensku. Titulu JUDr.
tak docílil až na konci roku 1919. Výnosem z 15. listopadu 1919 ho Ministerstvo školství jmenovalo asistentem v 10. třídě
a poslalo do bratislavské knihovny. Následující rok byl jmenován knihovníkem 2. třídy. V roce 1928 dosáhl hodnosti vrchního
komisaře archivní a knihovní služby a v roce 1933 byl povýšen na radu archivní a knihovní služby. V březnu 1931 ho MŠANO dočasně
pověřilo vedením Knižnice Univerzity Komenského. Současně byl dohledem nad správou knihovny pověřen i Jan Emler. Trvalým vedením
knihovny ho ministerstvo školství pověřilo až 23. září 1935, kdy byl zároveň povýšen na vrchního radu archivní a knihovní
služby. Kromě vedení knihovny se věnoval problematice předmětového katalogu a s J. Vopravilem spolupracoval na slovníku pseudonymů.
V roce 1925 byl vyslán knihovnou na mezinárodní knižní veletrh ve Florencii. V roce 1931 vypracoval manuál vzorného knihovníka.
Do června 1939 byl titulován jako přednosta knihovny.
|
|
K 30. červnu 1939 byl však propuštěn z knihovny a musel opustit Slovensko. Nové zaměstnání našel nejprve v Univerzitní knihovně
Praze a později v Technické knihovně v Praze. V technické knihovně pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1952. Krátce byl
zaměstnán i v Památníku národního písemnictví v Praze. Ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, italštinu, latinu, ruštinu,
polštinu a řečtinu. Hodně překládal filozofické a právnické texty a psal i odborné texty. Publikoval je na stránkách časopisů
Ruch filosofický, Právny obzor, Filosofie, Přehled. Na sklonku života byl aktivním členem Čs. vědecké společnosti pro mykologii
při ČSAV a přispíval do časopisu Česká mykologie. Zemřel v Praze 17. prosince 1977.
|
Další info |
Česi a počiatky Univerzitnej knižnice v Bratislave (Knihovna, knihovnická revue, 2020, č. 1) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |