NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Soukup, František Karel, 1887-1947
Narození 26. dubna 1887, Pelhřimov (okr. Pelhřimov)
Úmrtí 25. května 1947, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní jednota pošumavská (1911, 1934)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1913, 1915, 1920-1942)

Biografická pozn. Narozen 26.4.1887 v Pelhřimově, zemřel 25.5.1947 v Praze. PhDr., osvětový a menšinový pracovník, knihovník. Spoluautor životopisu Bohuslava Koutníka, redaktor časopisu Jihočeský kraj, práce v oboru knihovnictví, publikovány časopisecky.
Źivotopis Narodil se 26. dubna 1887 v Pelhřimově do rodiny dvorního rady. V červnu 1906 maturoval na gymnáziu v Písku. Absolvoval 6 semestrů na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity a dva semestry na berlínské univerzitě. V listopadu 1911 mu byl udělen doktorát, když složil rigoróza z filozofie a archeologie a obhájil práci Filosofie v náboženství indickém. Devět dní po promoci požádal pražský magistrát, aby mohl dobrovolně a bez nároků na převzetí do služeb pražské obce pracovat v knihovně. Potřeboval získat osvědčení, protože chtěl pracovat ve státních knihovnách ve Vídni. V lednu 1913 nastoupil do pražské knihovny, a když neuspěl s žádostí ve Vídni, požádal v listopadu 1913 o přijetí do služeb pražské obce. V lednu 1914 byl přikázán jako aspirant do statistické kanceláře. V dubnu 1914 se zapsal za mimořádného posluchače právnické fakulty, aby mohl chodit na přednášky prof. Grubera o statistice. Zájem o knihovnictví se u něho projevil tím, že v knihovně statistické kanceláře začal pořádat docházející časopisy i zprávy a připravovat plán k definitivnímu uspořádání této cenné knihovny. V květnu 1915 byl přikázán bernímu referátu, když již od února 1915 vypomáhal v mimoúředních hodinách v obecní knihovně při výběru knih, jejich objednávání a katalogizaci. V roce 1915 zpracoval tabulky o stavu a používání městských knihoven a čítáren pro Statistickou zprávu pražského magistrátu za r. 1913. Od ledna 1917 byl veden jako praktikant ve stavu úředníků města Prahy. V listopadu 1918 požádal o přikázání městské knihovně, ale uspěl až v květnu 1920. Do té doby prováděl reorganizaci odborné knihovny ve statistické kanceláři.
V březnu 1922 mu byl udělen titul městský knihovník, od května 1931 byl knihovním radou a v této funkci byl dán do penze na konci dubna 1942. Krátce po vzniku Československa se významně zapojil do příprav knihovnických kurzů organizovaných Svazem osvětovým v prosinci 1918 a v dubnu až květnu 1919. Přednášel v nich o správě knihovny, místnostech, nábytku, knihovním náčiní, metodách půjčování a druzích knihoven. Na konci dvacátých let 20. století se zapojil do diskuse o dalším vývoji knihoven a doporučoval větší sepjetí obecní knihovny se školou, čímž by se zajistily knihovně místnosti a učitelské síly. Ministerstvo školství a národní osvěty ho jmenovalo členem české sekce zkušební komise pro státní knihovnické zkoušky na léta 1928 až 1943. Projevoval zájem a měl starost o český slepecký tisk. Byl pokladníkem ve spolku Český slepecký tisk a prosadil, aby v Městské knihovně v Praze bylo vytvořeno slepecké oddělení. Pracoval v Masarykově lidovýchovném ústavu (Osvětovém ústavu), který ho v roce 1927 delegoval na sjezd osvětových pracovníků do Litomyšle. Rok nato jako zástupce ředitele Thona jel na sjezd lidových pracovníků a knihovníků veřejných obecních knihoven do Brna. V Národní jednotě pošumavské byl aktivní již během univerzitních studií, kdy v ní zastával funkci knihovníka a předsedy osvětového odboru. Později se stal členem jejího ústředního výboru, resp. jejím jednatelem. V roce 1921 byl jednatelem Spolku československých knihovníků a jejich přátel, v letech 1930 až 1933 byl zvolen do jeho čela. Po sloučení knihovnických spolků v roce 1934 se stal předsedou Ústředního spolku československých knihovníků a tuto funkci zastával do roku 1938 a dále v letech 1941 až 1944.
Začátkem 40. let byl předsedou místní školní rady na Žižkově, předsedou České ústředny péče o slepé, předsedou literárně knihovnického odboru při Svobodném učení selském, členem představenstva Občanské záložny Agro-domov, členem výkonného výboru Ústředí jednoty majitelů domů, pracoval pro Ústav pro národní výchovu (svaz osvětový) a v Národní Matici při Národní radě české. V tu dobu již trpěl rozedmou plic a počínajícím šedým zákalem. V roce 1946 se podrobil operaci jednoho oka, v roce 1947 měl jít na operaci druhého oka, ale k ní už nedošlo. Zemřel 25. května 1947 v Praze. (NA, f. MŠ, (371), ka 3481, výnos 16326/41), Zpráva o činnosti Národní jednoty pošumavské: ve ... roce působnosti od ... do ..., podaná valnému shromáždění v Měšťanské Besedě v Praze. V Praze: nákladem Národní jednoty pošumavské, 16.06.1934, 28(13), s. 171.
Další info URLSoupis pražského obyvatelstva 1830-1910
URLBibliografie dějin českých zemí (Soukup František Karel)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 15 / 000001582.htm ]