| Záhlaví |
Heinrich, Albin, 1785-1864 |
| Odkaz. forma |
Heinrich, Albín, 1785-1864 |
| Narození |
1. března 1785, Břidličná (okr. Bruntál) |
| Úmrtí |
5. dubna 1864, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Těšín (Polsko) - Šeršníkovo muzeum (1815-1831) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Františkovo muzeum (nyní Moravské zemské muzeum) (1832-1864) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1.3.1785 ve Friedlantu bei Roemerstadt, dnes Břidličná, zemřel 5.4.1864 v Brně. Středoškolský profesor, mineralog,
geolog a knihovník.
|
| Źivotopis |
Narodil se v Břidličné do rodiny pánského krejčího jako sedmé dítě 1. března 1785. Navštěvoval gymnázium v dolnorakouském
Altenburgu, poté studoval humaniora a filozofii patrně v letech 1801 až 1805 na univerzitě ve Vídni a v letech 1806 a 1807
pokračoval na akademii v Bratislavě. Kromě zájmu o starou klasickou literaturu se u něho projevila záliba ve studiu vědeckých
disciplín. Dychtivě se zúčastnil přednášek o botanice, mineralogii a o císařském sbírkovém kabinetu. Praktický výcvik prodělal
během prázdnin v Horním a Dolním Rakousku, Štýrsku, Salcburku, Tyrolsku a Maďarsku. V roce 1808 se nechal zaměstnat jako soukromý
učitel v domě šlechtice Wawrausche v Krakově. V listopadu 1808 složil pedagogickou zkoušku na Jagellonské univerzitě v Krakově.
V prosinci 1809 navázal osobní kontakty s Leopoldem Šeršníkem, v letech 1812 a 1813 podnikl výpravu do Karpat a Vysokých Tater
se švédským botanikem. V listopadu 1813 byl jmenován suplujícím učitelem zeměpisu a dějepisu na katolickém gymnáziu v Těšíně,
ale již v dalším roce byl povýšen na řádného učitele. Guberniálním dekretem z dubna 1815 byl pověřen knihovnickými činnostmi
v Šeršníkově muzeu (v dekretu uvedena “organizace knihovnických obchodů” ve svých knihách a článcích se Heinrich označoval
za provizorního knihovníka minimálně od roku 1818) a správou kabinetu. Knihovna byla tehdy rozčleněna do 30 oborů a Heinrich
založil a napsal abecední katalogy pro obory mytologie, numismatika, pedagogická literatura a další.
|
|
Zvlášť přínosné bylo jeho působení v mineralogickém kabinetu, neboť jej obohatil 950 exempláři dovezenými z cest nebo získanými
nákupy a výměnou. Knihovnu a kabinet spravoval až do prosince 1831 (nikoliv do r. 1837, jak Drtina s Horákem píší). Dekretem
dvorní studijní komise z října 1831 byl povolán na akademické gymnázium do Brna. Moravsko-slezskou společností pro povznesení
orby, přírodovědy a vlastivědy byl v květnu 1832 přijat za dopisujícího člena a v červenci 1832 jednohlasně zvolen za konzervátora
knihovny Františkova muzea. V březnu 1836 mu bylo nabídnuto místo kustoda Františkova muzea. V roce 1850 těžce onemocněl,
a proto byl penzionován výnosem z října 1850 jako profesor Vyššího gymnázia v Brně. Jako muzejní konzervátor, správce mineralogické
sbírky a knihovny pracoval až do roku 1864. Hned v 30. letech se podílel na novém seznamu knihovny, protože knihovna měla
do té doby jen inventář. Roku 1833 byla knihovna uspořádána. V roce 1835 byl pořízen lístkový katalog, roku 1836 abecední
seznam knih. Kromě něho tyto práce prováděl opat F. C. Napp a rajhradský benediktin Benedikt Richter. Po roce 1851 převzal
do fondu knihovny bohatou knihovnu hraběte Sylva Taroucy. V roce 1859 bylo vytvořeno místo adjunkta kustoda, jemuž připadly
knihovnické činnosti, aby Heinrich mohl zvládat další aktivity. V roce 1851 byl zvolen předsedou geologického Wernerova spolku
a spolek dokázal řídit až do konce roku 1863. Zemřel 5. dubna 1864 v pět hodin ráno v Brně. Tělo zesnulého bylo z budovy muzea
vyneseno 7. dubna 1864 odpoledne a pohřbeno v hrobě městského hřbitova.
|
| Medaile a ocenění |
zlatá medaile Moravsko-slezské společnosti pro povznesení orby, přírodopisu a vlastivědy (1846) |
| Další info |
 Wikipedie (Albín Heinrich) |
|
Internetová encyklopedie dějin Brna (Albin Heinrich) |
|
Österreichisches Biographisches Lexikon (Heinrich, Albin) |
|
Bibliografie dějin českých zemí HÚ AV ČR (Henrich, Albin) |
|
Matriční záznam o úmrtí |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
