| Záhlaví |
Mizera, Otto, 1919-1952 |
| Odkaz. forma |
Mizera, Otta, 1919-1952 |
| Narození |
29. května 1919, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
21. října 1952, Paříž (Francie) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1940-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 29. 5. 1919 v Praze, zemřel 21. 10. 1952 v Paříži (Francie). Malíř, surrealistický estetik a teoretik, člen skupiny
RA. Spoluautor ilegálních sborníků skupiny RA, vydaných v letech 1941 a 1942.
|
| Źivotopis |
Narodil se 29. května 1919 v Praze. V letech 1930 až 1938 vystudoval reálné gymnázium v Praze-Libni. Jako sedmnáctiletý přispíval
do pražských studentských časopisů Dunajská a Obzor. V roce 1938 se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde
si zvolil studium estetiky a románská filologie se specializací na francouzštinu. Ve školním roce 1938/39 docházel na knihovnické
kurzy při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v červnu 1939 složil nižší státní knihovnickou zkoušku. V roce 1939 se
zároveň vzdělával na Státní grafické škole v Praze. V listopadu 1939 však došlo k uzavření vysokých škol, a proto nastoupil
do zaměstnání v Topičově nakladatelství. Patrně během roku 1940 začal pracovat jako knihovník v Ústřední městské knihovně
v Praze. Aktivně se zapojil do spolupráce na vydávání knihovnického čtrnáctideníku „Knihy a čtenáři". V 19. čísle z roku 1940
zkoumal vztahy literatury a výtvarnictví v článku „Kniha a čtenář ve výtvarném umění". Kromě zaměstnání v knihovně navštěvoval
v letech 1940 až 1942 Soukromou školu kreslení a malování Vladimíra Sychry (tzv. Školu Mánesa). Od roku 1942 se podílel básněmi
a surrealistickými kresbami na aktivitách Skupiny Ra. Po skončení 2. světové války začal studovat architekturu na Českém vysokém
učení technickém, v zimě roku 1945 pobýval v Paříži a zanechal studia. Během roku 1946 přesídlil natrvalo do Paříže, aby se
údajně vyhnul vojenské službě. Byl ubytován v hotelu Jacob, proslulém českém „útočišti“ v Latinské čtvrti, a ateliér měl v
další pařížské mekce Čechoslováků, v Masarykově domě v ulici Bonaparte. Datum umělcovy smrti se dlouhou dobu považovalo za
neznámé a de facto nezjistitelné.
|
|
Již na podzim 1952 však vyšel v exilovém časopise Tribuna kratičký nekrolog informující o tom, že Otta Mizera spáchal sebevraždu
21. října 1952 ve svém pokoji v hotelu Jacob.
|
| Další info |
 Slovník české literatury po roce 1945 (Pavel Janský) |
|
Wikipedie (Otta Mizera) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
