| Záhlaví |
Rössler, Emil Franz, 1815-1863 |
| Odkaz. forma |
Roessler, Emil Franz, 1815-1863 |
|
Rößler, Emil Franz, 1815-1863 |
|
Rössler, Emil F., 1815-1863 |
| Narození |
5. června 1815, Most (okr. Most) |
| Úmrtí |
5. prosince 1863, Sigmaringen (Německo) |
| Místo působení |
Göttingen (Německo) - Universitätsbibliothek (1849-1858) |
|
Erlangen (Německo) - Universitätsbibliothek (1859-1862) |
|
Sigmaringen (Německo) - Hofbibliothek (1863) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 5. 6. 1815 v Mostě, zemřel 5. 12. 1863 v Sigmaringen. Německý právník, vysokoškolský pedagog a knihovník. |
| Źivotopis |
Narodil se 5. června 1815 v Mostě do rodiny justiciára v panských službách. Gymnaziální studia absolvoval v Mostě a na Novoměstském
gymnáziu, kde roku 1833 maturoval. Po ukončení právnických studií na pražské univerzitě získal v roce 1842 doktorát na základě
disertační práce z historie práva. V letech 1843 a 1844 pracoval v Praze jako suplent pro rakouské občanské právo. Následně
studoval historii práva i v Německu, kde provedl rozsáhlý archivní výzkum. V roce 1845 se stal dopisujícím členem Královské
české společnosti nauk a v dalším roce lektorem rakouských právních dějin v Praze. Ve stejném roce byl povolán do Vídně, aby
přednášel právní dějiny na vídeňské univerzitě. Po prvním semestru kvůli nedostatečným lektorským schopnostem se musel smířit
s myšlenkou, že nezíská na univerzitě místo. Jako známý přívrženec ústavy byl zvolen v roce 1848 za volební obvod Žatec do
frankfurtského parlamentu. V něm se stal členem hospodářského výboru a výboru pro rakousko-slovanské záležitosti. V parlamentu
hlasoval pro německou ústavu a hegemonii Pruska, takže se nemohl vrátit zpět do vlasti. V letech 1849 až 1858 přednášel jako
soukromý docent právní dějiny a zemědělské právo na univerzitě v Göttingen. Aby neumřel hlady, pracoval zároveň jako univerzitní
knihovník. Jako knihovník se živil v letech 1859 až 1862 také na univerzitě v Erlangen. Ta hledala druhého knihovníka, a tak
mu nabídla tento post. Knihovní fond uspořádal, sbírku cenných, ale málo známých ručních kreseb, mědirytů a dřevorytů rozšířil
o řadu nově nalezených cenných listů.
|
|
Zabránil tak původně zamýšlenému prodeji kreseb, které univerzita nepovažovala za potřebné. Aktivně se ujal čištění, úklidu,
podrobnější identifikace a katalogizace knihovních jednotek. Od roku 1863 až do své smrti byl zaměstnán jako knihovník ve
dvorní knihovně knížectví Hohenzollern-Sigmaringen. Zároveň byl pověřen dohledem nad archivy. Kontakty s českými zeměmi udržoval
i nadále. Rok před svou smrtí věnoval Spolku pro dějiny Němců v Čechách velkou část svých knih, dokumentů a kronik. Nezdar
v zaměstnání i neúspěšná snaha o dosažení politické rehabilitace a návratu k výuce v Rakousku ovlivnily jeho psychiku. Kvůli
hrozící duševní nemoci spáchal 5.prosince 1863 v Sigmaringen sebevraždu, když se pobodal. V ten den opustil dům bez rozloučení
a v malém lesíku nedaleko města, kam už nějakou dobu každý den chodil na svou osamělou odpolední procházku, bylo jeho tělo
nalezeno až další den.
|
| Medaile a ocenění |
dvorní rada (1863) |
|
odhalení pamětní desky na rodném domě (1864) |
| Další info |
 Österreichisches Biographisches Lexikon (Rössler, Emil Franz) |
|
Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
