| Záhlaví |
Vycpálek, Josef, 1847-1922 |
| Narození |
1. února 1847, Chocerady (okr. Benešov) |
| Úmrtí |
24. listopadu 1922, Chocerady (okr. Benešov) |
| Místo působení |
Rychnov nad Kněžnou (okr. Rychnov nad Kněžnou) - Zámecká knihovna |
|
Rychnov nad Kněžnou (okr. Rychnov nad Kněžnou) - Občanská beseda |
|
Tábor (okr. Tábor) - Městská knihovna |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1.2.1847 v Choceradech na Sázavě, zemřel 24.11.1922 tamtéž. Středoškolský profesor v Táboře, muzikolog, sběratel lidových
písní, knihovník, autor práce a sborníku o F.M.Pelclovi.
|
| Źivotopis |
Narodil se 1. února 1847 v Choceradech do tkalcovské rodiny. V roce 1859 odešel do Prahy, kde působil jako vokalista týnského
chrámu a později mikulášského kostela na Malé Straně. Studoval na Novoměstském piaristickém gymnáziu do sexty a poté přešel
na akademické gymnázium v Praze, kde maturoval v červenci 1869. Pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,
na níž během sedmi semestrů vystudoval češtinu pro vyšší, latinu a řečtinu pro nižší gymnázia. V prosinci 1873 nastoupil na
místo suplenta na gymnáziu v Mladé Boleslavi, stal se zde také jednatelem pěveckého spolku Boleslavan. V roce 1876 dostal
nabídku od Zdeňka Krakovského z Kolovrat, který zdědil statek Rychnov nad Kněžnou. Navrhl mu, aby se nechal přeložit do Rychnova,
učil hraběnku češtině a pracoval jako zámecký archivář a knihovník za byt v zámku, dvě stě zlatých a šest či dvanáct m3 dříví
služného. Josef Vycpálek nabídku přijal a zároveň se zapojil do místních kulturních aktivit a spolkového života. Reorganizoval
občanskou besedu a stal se jejím knihovníkem. Knihovnu obohatil tak, že se rozrostla na 2000 svazků, a na ředitelství gymnázia
zařídil, aby povolilo studentům knihovnu užívat. Rozšířil rychnovský hudební archiv, spoluzaložil odbor Ústřední matice školské,
Národní jednotu Pošumavskou, odbor českých turistů, Sokol, vedl ochotnický spolek Tyl, sbíral lidové písně a tance. Na rychnovském
gymnáziu zpočátku suploval. Státní zkouškou, kterou složil 22. června 1877, dosáhl způsobilosti učit latinu a řečtinu na nižších
gymnáziích a 5. července 1879 češtinu ve vyšších třídách.
|
|
Od 15. září 1877 byl jmenován učitelem skutečným, a když bylo od 1. ledna 1881 rychnovské gymnázium převzato do správy státní,
profesorem. Za své vlastenecké aktivity byl 1. září 1894 za trest přeložen do Tábora. Ve své osvětové a kulturní činnosti
pokračoval i v tomto městě. Zkatalogizoval besední knihovnu, navrhl, aby se stala základem městské knihovny, a v ní pak působil
jako knihovník. Byl předsedou táborského Hlaholu. Publikoval v časopisech Český lid, Dalibor, Literární listy, Naše hlasy,
Naše řeč, Národní listy, přispíval do Ottova slovníku naučného. Do penze sice odešel 1. srpna 1908, ale do roku 1913 byl vedlejším
učitelem zpěvu. V tom roce odešel na odpočinek do Chocerad. Jako čestný občan Chocerad se zde stal starostou vzdělávací jednoty
Komenský a ředitelem kůru. Ze svých prostředků založil choceradskou obecní knihovnu. Vlastnil také rozsáhlou soukromou knihovnu,
kterou mohla využívat veřejnost. Za války učil jako suplent v Benešově na gymnáziu češtinu a zpěv. Zemřel náhle na selhání
srdce 24. listopadu 1922.
|
| Další info |
 Český hudební slovník osob a institucí (Vycpálek, Josef) |
|
Wikipedie (Josef Vycpálek) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
