Záhlaví |
Řehoř, František, 1857-1899 |
Narození |
16. prosince 1857, Stěžery (okr. Hradec Králové) |
Úmrtí |
6. října 1899, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Lvov (Ukrajina) - Národní dům |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1893-1899) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 16.12.1857 ve Stěžerách u Hradce Králové, zemřel 6.10.1899 v Praze. Knihovník, haličský národopisec, stati v odborném
tisku.
|
Źivotopis |
Narodil se 16. prosince 1857 ve Stěžerách do rolnické rodiny. V Hradci Králové vystudoval vyšší reálku. Po maturitě v roce
1877 se odstěhoval s rodiči do Volkova nedaleko Lvova, aby hospodařili na pronajatém statku. Ve Lvově pracoval jako praktikant
v knihovně Národního domu. Nové prostředí ho zaujalo do té míry, že začal na místě studovat způsob života a hospodaření Ukrajinců,
Rusínů, Huculů a haličských Židů. Brzy se stal uznávaným odborníkem na haličský národopis. Své poznatky publikoval od roku
1880 v Listech Průmyslových, Světozoru, Osvětě, Musejníku, Lumíru, Slovanském sborníku, Zlaté Praze a dalších periodikách.
Napsal kolem 170 článků. Byl také spolupracovníkem Ottova slovníku naučného a vytvořil kolem 160 hesel. Významná byla jeho
sběratelská činnost. Od roku 1877 do roku 1890, kdy pobýval v Haliči, nashromáždil 2000 knih. Získal také hračky, hudební
nástroje, výšivky, keramiku a oděvy. Tyto předměty předal do Náprstkova muzea, zatímco knihy věnoval knihovně Musea Království
českého. Oproti tomu české knihy, které si dovezl do Haliče, zanechal ukrajinskému spolku Prosvita a v současnosti se nacházejí
ve Stefanykově vědecké knihovně ve Lvově. V roce 1890 se vrátil vážně nemocen do Čech. Kromě nedoslýchavosti, na niž trpěl
od mládí po zánětu středního ucha, u něho propuklo plicní onemocnění. Pobyt v lázních v Rožnově pod Radhoštěm mu pomohl, takže
v roce 1891 mohl zorganizovat návštěvu Zemské jubilejní výstavy pro haličské Ukrajince. S pomocí Náprstkovy rodiny se mu podařilo
získat v roce 1893 práci v Praze.
|
|
Od 1. listopadu 1893 pracoval jako písař (skriptor) ve Veřejné obecní knihovně královského hlavního města Prahy za jeden zlatý
denně. Později dostával 36 zlatých měsíčně. Začátkem roku 1897 byl hospitalizován po náhlém chrlení krve. Přesto se v červenci
1898 přihlásil do konkurzu na ředitele pražské knihovny. Sice neuspěl, ale v knihovně dále pracoval jako pomocná síla společně
s Annou Paštikovou. V srpnu 1899 odjel znovu do Haliče a k práci v knihovně se už nevrátil. Krátce po návratu z Haliče podlehl
v Praze tuberkulóze 6. října 1899 dopoledne. Pochován byl na Olšanských hřbitovech v Praze (hřbitov č. IV, odd. č. 9, hrob
č. 12) dva dny poté.
|
Medaile a ocenění |
Čestný člen spolku Prosvita (1891) |
|
odhalení pamětní desky na rodném domě (1902) |
Další info |
Wikipedie (František Řehoř) |
|
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|