Záhlaví |
Krechler, Eduard, 1891-1976 |
Narození |
25. listopadu 1891, Jevišovice (okr. Znojmo) |
Úmrtí |
14. března 1976, Znojmo (okr. Znojmo) |
Místo působení |
Jevišovice (okr. Znojmo) - Obecná knihovna (1921-1928) |
|
Znojmo (okr. Znojmo) - Odborná škola pro ženská povolání Vlasta (1929-1938) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 25.11.1891 v Jevišovicích, zemřel 14.3.1976 ve Znojmě. Učitel, knihovník, publikace z oboru knihovnictví a osvěty. |
Źivotopis |
Narodil se 25. listopadu 1891 do rodiny kupce v Jevišovicích, kde docházel na měšťanskou školu. V roce 1911 maturoval na 1.
české státní reálce v Antonínské ulici v Brně. Po absolvování jednoročního učitelského kurzu odešel na vojnu, která se mu
prodloužila, protože začala 1. světová válka. Po bojích na ruské frontě se dostal do zajetí a do Československa se vrátil
až v roce 1920 jako československý legionář. Od roku 1921 učil na měšťanské škole v Jevišovicích a staral se o místní knihovnu.
V roce 1924 publikoval v Podyjí, vlastivědném sborníku jihozápadní Moravy, stať o stavu knihovnictví v obcích na Znojemsku
v předchozím roce. Při výuce nabádal žáky k četbě knih. V roce 1928 se odstěhoval do Znojma a učil na dívčí občanské a měšťanské
škole a na Odborné škole pro ženská povolání Vlasta ve Znojmě. Na odborné škole byl v prvním školním roce výpomocným učitelem,
ale od školního roku 1929/1930 řádným odborným učitelem a správcem žákovské a učitelské knihovny, od roku 1933 i správcem
podpůrné knihovny. V roce 1930 se stal knihovním referentem Okresního osvětového sboru pro Znojmo-venkov a okresním dozorcem
pro knihovny ve 12 obcích znojemského okresu. V rámci programu lidových putovních škol přednášel o sebevzdělání knihou. Jako
okresní knihovní referent uspořádal knihovnický kurz. Přispíval do Věstníku středních odborných škol pro ženská povolání,
do Osvětového věstníku moravsko-slezského, do České osvěty, do Osvěty venkova a do dalších periodik. Publikoval v nich články,
v nichž vybízel dívky ke kupování kvalitní literatury.
|
|
Připomínal fakt, že si sice mohou půjčit kvalitní literaturu v knihovnách, ale zakládáním vlastních knihovniček podporují
vydavatelské podnikání a knižní trh. V dalších článcích se zabýval problematikou povinné četby a fondem školních knihoven.
Používal i šifry M. E. a E.K. Od školního roku 1939/1940 se stal ředitelem Vlasty, která se však po připojení Znojma k Německé
říši přestěhovala do Moravských Budějovic a v roce 1943 byla zavřena. Po osvobození Znojma se zapojil do obnovy českého školství,
znovu se stal ředitelem znojemské Vlasty a Vyšší sociálně-zdravotní školy, v niž se po únoru 1948 přeměnila. V roce 1950 odešel
do invalidního důchodu a později do penze. V penzi sepisoval historii znojemského okresu a sbíral místní pověsti. V přihlášce
do Svazu českých knihovníků v říjnu 1945 uvedl, že byl okresním knihovním referentem v letech 1923 až 1938 a že psal od r.
1924 do České osvěty a od vzniku časopisů Osvětová Morava, Osvěta venkova, Osvětový věstník Podbrdska a Lidová knihovna až
do zákazu vydávání. Zemřel 14. března 1976 ve Znojmě.
|
Další info |
1918 – průkopníci veřejného knihovnictví: Eduard Krechler (Duha, 2018, č. 4) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|