Záhlaví |
Kubíček, Jindřich, 1903-1976 |
Narození |
6. července 1903, Kladno (okr. Kladno) |
Úmrtí |
3. listopadu 1976, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Španělský klub (1926) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1932-1948) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 6.7.1903 v Kladně, zemřel 3.11.1976 v Praze. Středoškolský profesor, hispanolog a zeměpisec, redakční a publikační
činnost v oboru osvěty, překlady ze španělštiny.
|
Źivotopis |
Narodil se 6. července 1903 v Kladně do rodiny kočího. V letech 1914 až 1921 docházel na vyšší reálku v Kladně a na ní i maturoval.
Během univerzitních studií v Praze projevoval vážný zájem o knihovnictví. Byl knihovníkem Španělského klubu a v roce 1926
se zúčastnil mezinárodního knihovnického kongresu v Praze. Ve školním roce 1927/28 nastoupil na státní reálku v Kladně, aby
zde vyučoval dějepis a zeměpis. Po roce odešel učit jako zatímní profesor na státní reálku v Táboře. Ani na ní nevydržel dlouho
a už po půl roce se nechal přeložit na státní reálné gymnázium v Praze v Resslově ulici. Na středních školách byl mimořádně
aktivní, k žákům vedl vlastenecké projevy o významu 28. října a o zásluhách T. G. Masaryka. Patrně v květnu 1932 nastoupil
do lidovýchovného oddělení ministerstva školství a národní osvěty. Poté, co L. Calábek a F. Fridrich, kteří měli na ministerstvu
na starost knihovnické záležitosti, opustili ministerstvo nebo přešli do jeho jiných oddělení, byl jmenován státním knihovním
instruktorem. Z titulu této funkce začal od března 1933 působit v redakčním kruhu časopisu Česká osvěta, věnovaného veřejnému
knihovnictví a vzdělávání lidu. V říjnu 1939 se stal jeho odpovědným redaktorem a ve funkci odpovědného redaktora byl až do
ledna 1942, kdy bylo zastaveno vydávání tohoto periodika. Jako znalec španělštiny a reálií v zemích, kde se mluví španělsky,
napsal pojednání o knihovnictví ve Španělsku, Mexiku, Argentině a Brazílii, která mu pak otiskla Česká osvěta.
|
|
Jako státní knihovní inspektor předsedal státním knihovnickým zkouškám na závěr třínedělních knihovnických kurzů v r. 1934
v Kolíně a Frenštátě pod Radhoštěm, v r. 1935 v Třebíči, v r. 1936 v Padolí a v Mariánských Lázních, v r. 1937 v Českých Budějovicích,
Uherském Hradišti a Žilině, v r. 1939 v Berouně a Velkém Meziříčí, v r. 1940 v Písku a v r. 1946 v Opavě. Od školního roku
1934/35 vyučoval na státní knihovnické škole až do jejího uzavření okupanty. Po osvobození Československa byl jmenován ministrem
školství a osvěty do učitelského sboru státní knihovnické školy v Praze na šestiletí 1945 až 1951. Jako zástupce ministerstva
školství a národní osvěty vystoupil na celostátním sjezdu knihovníků v r. 1934 v Hradci Králové s přednáškou Knihovnické aktuality
ve věcech právních a správních. Poté se osobně zapojil do knihovnického spolkového života. V roce 1937 hovořil o stavovském
knihovnickém vědomí na 13. celostátním sjezdu československých knihovníků v Chrudimi. V roce 1939 byl zvolen třetím místopředsedou
Ústředního spolku českých knihovníků a od roku 1943 byl členem výboru Ústředního spolku českých knihovníků. Na ministerstvu
školství a národní osvěty a po válce i na ministerstvu školství a osvěty pokračoval v úspěšné úřednické kariéře. V novém organizačním
řádu ministerstva z 25.9.1945 byl uveden jako zástupce přednosty odboru B IV (Lidová výchova a lidové knihovnictví) a zároveň
přednostou 4. oddělení, po další reorganizaci ministerstva v roce 1946 byl jmenován přednostou 8. oddělení (právní a personální
knihovnické záležitosti, kontakty s knihovnictvím v zahraničí, státní knihovnická rada, legislativa lidového knihovnictví,
koordinaci všech složek knihovnické práce) a zástupcem odboru pro knihovnická oddělení.
|
|
Byli mu tak podřízeni věkem mladší přednostové oddělení J. Šnobr (lidové knihovny v obcích do 10 tisíc obyv.) a J. Poch (lidové
knihovny v obcích nad 10 tisíc obyv.). Po reorganizaci ministerstva v květnu 1947 se stal přednostou odboru lidovýchovy a
lidového knihovnictví. Po komunistickém převratu ho akční výbor ministerstva odvolal z funkce přednosty a následně musel z
ministerstva odejít. Později působil jako kurátor sboru Českobratrské církve evangelické v Praze-Smíchově. Zemřel 3. listopadu
1976 v Praze. V nekrologu se o něm psalo, že byl úzce spjat s řadou čelných církevních pracovníků a že prožíval a nesl s nimi
jejich starosti a zápasy. Svému smíchovskému sboru byl dobrou pomocí. Další zdroj: Congrès international des bibliothécaires
et des amis du livre tenu à Prague du 28 juin au 3 juillet 1926: procés-verbaux et mémoires publiés par le comité exécutif
du congrès, t. I: Procès-verbaux. Prague: [s.n.], 1929. s. 37.
|
Další info |
Kniha narozených na Kladně |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|