Záhlaví |
Kroupa, František, 1890-1972 |
Narození |
4. října 1890, Počátky (okr. Pelhřimov) |
Úmrtí |
8. května 1972, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Tábor (okr. Tábor) - Městská knihovna (1920-1940) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 4. 10. 1890 v Počátkách, zemřel 8. 5. 1972 v Praze. PhDr., knihovník, muzejní pracovník a archivář, publikace z oboru. |
Źivotopis |
Narodil se 4. října 1890 v Počátkách do rodiny provazníka. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci v roce 1909 si zapsal
studium filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studoval zde do roku 1912 a pak absolvoval dva semestry
germanistiky na vídeňské univerzitě. Za 1. světové války vykonal vojenskou službu. V lednu 1919 složil rigoróza z filozofie
a v červnu 1920 ze slovanské a románské filologie. Obhájil disertaci České tisky biblické od nejstarších dob až po Sušila
a v červnu 1920 byl promován doktorem filozofie. Ve školním roce 1919/20 suploval na obchodní akademii v Hradci Králové. Poté
se přestěhoval do Tábora a v roce 1920 byl jmenován městským knihovníkem a sekretářem městského muzea. Zároveň působil jako
výpomocný učitel češtiny na Veřejné obchodní škole v Táboře a byl aktivní v městském osvětovém sboru. Od roku 1921 psal městskou
kroniku, od roku 1926 spravoval městský archiv a spoluredigoval osvětový a divadelní věstník Táborský kraj, v letech 1928
až 1930 byl redaktorem Jihočeského sborníku historického. V městské knihovně si musel vystačit pouze se třemi pomocnými silami,
přesto ji krátce po nástupu nově uspořádal a zkatalogizoval. Jako městský knihovník byl ve funkci minimálně do roku 1931 (Gruber
ho v této funkci uvádí dokonce v r. 1940) a podařilo se mu zvětšit fond knihovny z 4500 svazků na několikanásobek. Sloučil
s ní totiž několik spolkových knihoven (legionářskou, hasičskou, velkou část knihovny spolku Zory a spolku Štítného) a řemeslnicko-živnostenskou
knihovnu. Městskou knihovnu přestěhoval na hlavní náměstí, spravoval tam i čítárnu a v r. 1925 otevřel pobočku knihovny v
nemocnici.
|
|
Byl aktivní i ve Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Když se na jaře 1924 v rámci Spolku československých
knihovníků a jejich přátel ustavila sekce, resp. odbor veřejných knihoven, byl zvolen jejím předsedou. V červnu 1924 na knihovnickém
sjezdu v Ostravě vystoupil s referátem o sociálním postavení knihovníků veřejných obecních knihoven a žádal, aby byl knihovník
dostatečně existenčně zajištěn, nemusel vykonávat neodbornou knihovnickou práci a byl chráněn před nebezpečím infekce v knihovních
prostorách. Na přelomu května 1925 zorganizoval a řídil sjezd knihovníků v Táboře. Vystoupil na něm s referátem o potřebě,
aby knihovníci znali literární historii. V roce 1926 přihlásil referát na knihovnický kongres v Praze. V červnu 1931 na osvětovém
sjezdu v Litomyšli přednesl návrh na utvoření krajských studijních knihoven. O knihovnictví přednášel na státním knihovnickém
kurzu v Táboře, na státním osvětovém kurzu v Táboře a na učitelském ústavu v Soběslavi. Redaktorské schopnosti uplatnil i
v knihovnickém spolku a v letech 1925 až 1927 spoluredigoval Časopis československých knihovníků. V něm otiskl příspěvek k
dějinám českého knihovnictví (článek o školní knihovně v Klokotech na Táborsku z r. 1830). Jako předseda sekce, resp. odboru
veřejných knihoven zahájil knihovnický sjezd v Plzni v červnu 1927. V listopadu 1927 byl zvolen místopředsedou SČK po zesnulém
C. Strakovi a tuto funkci vykonával i v dalším volebním období. Členem výboru SČK byl až do května 1932, pak již nekandidoval.
|
|
V tu dobu už asi dva roky byl totiž ředitelem táborského muzea a konzervátorem památkového úřadu pro táborský okres. Postupně
se stále více věnoval muzejnictví. Přesto ještě ve 30. letech reorganizoval muzejní knihovnu a přeměnil ji na odbornou knihovnu
dějin české reformace, resp. husitství. Údajně byl v roce 1950 opět ředitelem městské knihovny. Jako ředitel městského muzea,
pozdějšího Muzea husitského revolučního hnutí a jeho tradic působil až do roku 1968. Je autorem článku o táborské knihovně
z r. 1831 (In: Česká osvěta, 03.1926, 22(7). s. 461-463). Zemřel 8. května 1972 v Praze.
|
Medaile a ocenění |
Za vynikající práci (1964) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|