| Záhlaví |
Flajšhans, Jan, 1901-1991 |
| Církevní jméno |
Podolský, 1901-1991 |
|
Podolský, J. F., 1901-1991 |
|
Kryštof, J., 1901-1991 |
|
Flajšhans-Podolský, Jan, 1901-1991 |
| Narození |
14. července 1901, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
. 1991 |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítárna (nyní Knihovna Antonína Švehly) (1927) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo veřejných prací (1930-1941) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a osvěty (1945) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Uměleckoprůmyslové museum (1951-1961) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 14.7.1901 v Praze, zemřel 1991. PhDr., knihovník, bibliograf, pěvec. |
| Źivotopis |
Narodil se 14. července 1901 na Královských Vinohradech do rodiny lingvisty a literárního historika. Po maturitě na gymnáziu
v Křemencově ulici v Praze II v červnu 1919 se zapsal na studium filozofie na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1921 se
zároveň šest let učil sólový zpěv v Pivodově škole. Univerzitní studia zakončil rigorózními zkouškami z filozofie v prosinci
1924 a ze slovanské a románské filologie v prosinci 1925. Na základě disertační práce Česká světská lyrická píseň XIV. a XV.
století byl promován doktorem filozofie v lednu 1926. Ve školním roce 1926/27 absolvoval Státní školu knihovnickou a složil
vyšší státní zkoušku pro vědecké a administrativní knihovny, aby mohl pracovat v Ústřední slovanské zemědělské knihovně a
čítárně, kde byl v té době smluvním úředníkem. Asi v roce 1930 se stal ministerským komisařem a přednostou knihovny Ministerstva
veřejných prací, v roce 1931 byl jmenován vrchním ministerským komisařem. V roce 1935 navrhl, jak by se daly reorganizovat
administrativní knihovny, aby se využilo jejich knižní bohatství, aniž by bylo nutné je centralizovat. Knihovnu Ministerstva
veřejných prací vedl patrně do roku 1941 a poté přešel na Ministerstvo školství a osvěty, kde byl do roku 1950 referentem
pro obory hudby, divadla a uměleckých škol. V roce 1945 řídil knihovnu Ministerstva školství a osvěty. V letech 1951 až 1961
byl vedoucím knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Byl také aktivní v knihovnických spolcích. Dne 8. listopadu 1928
na schůzi výboru Spolku československých knihovníků a jejich přátel (SČK) upozornil, že mnozí mladší členové spolku s odborným
knihovnickým vzděláním se marně snaží získat práci v knihovnách, protože jsou na jejich místa připouštěni lidé bez knihovnické
kvalifikace.
|
|
Dne 24. listopadu 1928 byl zvolen předsedou sociální sekce SČK, která měla evidovat volná místa v knihovnách a členy spolku
s knihovnickou kvalifikací bez místa. V květnu 1929 byl zvolen členem výboru SČK, v dalším roce však zvítězila protikandidátka,
takže vstoupil do Československé společnosti knihovědné. V červnu 1935 byl zvolen za náhradníka do výboru Ústředního spolku
československých knihovníků a v březnu 1936 znovu. Na knihovnických akcích často vystupoval jako basbarytonista. V roce 1939
byl delegován do předsednické rady Masarykova ústavu pro národní výchovu a v roce 1940 vedl přednášku v putovní vzdělavatelské
škole tohoto ústavu. Za protektorátu prosazoval domy kultury na venkově, šířil české lidové písně. Hodně publikoval v časopise
Klíč, Česká hudba a v Osvětě venkova. Hudební referáty mu otiskoval Venkov v letech 1938 až 1940, užíval šifru Jef. I v důchodu
se zajímal o knihovnictví a byl zván na besedy pro knihovnickou veřejnost (například v březnu 1983 besedoval s knihovnickou
veřejností v Národním muzeu). Zemřel v r. 1991.
|
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
