Záhlaví |
Kovář, Matěj Radoslav, 1837-1872 |
Odkaz. forma |
Kovář, M. R., 1837-1872 |
Narození |
9. února 1837, Bubovice (okr. Příbram) |
Úmrtí |
19. července 1872, Pardubice (okr. Pardubice) |
Místo působení |
Pardubice (okr. Pardubice) - Reálná škola (1864-1872) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 9.2.1837 v Bubovicích u Březnice, zemřel 19.7.1872 v Pardubicích. Středoškolský profesor a knihovník |
Źivotopis |
Narodil se podle údajů v matrice 9. února 1837 (Riegrův slovník uvádí 8. únor) v Bubovicích, nyní část obce Volenice, do rodiny
sedláka. Již jako patnáctiletý v době, kdy navštěvoval staroměstské akademické gymnázium v Praze, přispíval Matici české na
vydávání českých knih. Gymnazijní docházku dokončil v roce 1858 v Písku a poté si zapsal studium zeměpisu a dějepisu na filozofické
fakultě vídeňské univerzity. Ve Vídni pobyl šest semestrů, byl členem historicko-filologického semináře a věnoval se i studiu
slovanských jazyků a literatur. Od října 1861 působil jako výpomocný učitel na vyšších reálných školách v Olomouci. V roce
1864 složil učitelskou zkoušku u vědecké zkušební komise ve Vídni a ještě v tom roce ho pardubické zastupitelstvo jmenovalo
zatímním učitelem zeměpisu a dějepisu na vyšší reálné škole v Pardubicích. Hned po nástupu do pardubické školy převzal správu
školní knihovny. Ta obsahovala řadu knih patřících hlavní škole, která do té doby měla společnou knihovnu s nižší školou reálnou.
Všechny knihy přebral a prohlédl. Část knih vrátil hlavní škole, část pro školu nevhodných vyřadil. Rozdělení fondu pro učitelskou
a žákovskou knihovnu nechal na dobu, až bude mít škola vlastní budovu a dost prostoru na půjčování knih studentům. Nedostatek
českých učebnic vyřešil v dalších letech tím, že jich několik napsal. Od srpna 1865 byl jmenován definitivním učitelem. V
roce 1867 složil ve Vídni zkoušku z češtiny a české literatury a byl uznán zcela způsobilým vyučovat tyto předměty na vyšších
reálných školách s českým i německým vyučovacím jazykem.
|
|
Byl funkcionářem Spolku ku podporování chudých studujících na městské vyšší škole realné v Pardubicích a od roku 1871 i přispívajícím
členem Umělecké besedy v Praze. V tom roce onemocněl tyfem, ale jen částečně se uzdravil. V dalším roce ochrnul na plíce a
19. července 1872 dopoledne zemřel v Bílém Předměstí (dnes součást Pardubic). Pohřben byl o dva dny později na dnes zrušeném
hřbitově u sv. Jana Křtitele.
|
Další info |
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|