| Záhlaví |
Parthe, Joseph, 1826-1889 |
| Odkaz. forma |
Parthe, J., 1826-1889 |
|
Parthe, Josef, 1826-1889 |
| Narození |
24. prosince 1826, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
30. ledna 1889, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Litoměřice (okr. Litoměřice) - Ober-Gymnasium (1856-1870) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Lehrerbildungs-Anstalt und Übungsschule (1870-1871) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Staats-Realgymnasium (1871-1889) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 24. 12. 1826 v Praze, zemřel 30. 1. 1889 v Brně. PhDr., středoškolský (gymnasiální) pedagog a knihovník, autor učebnic
matematiky.
|
| Źivotopis |
Narodil se v Praze 24. prosince 1826, docházel na piaristické gymnázium na Novém Městě, poté navštěvoval 2 ročníky filozofie
a 20. května 1847, kdy mu bylo jen něco málo přes 20 let, získal na pražské univerzitě titul doktora filozofie. V říjnu 1848
byl jmenován asistentem matematiky ve staroměstské lyceální třídě. Po složení zkoušky učitelské způsobilosti nastoupil v říjnu
1850 jako suplent matematiky, němčiny a německé litratury na gymnázium do Litoměřic. Po třech letech svědomité činnosti byl
v listopadu 1853 ministerstvem jmenován skutečným učitelem gymnázia a v této funkci setrval více než šestnáct let. V litoměřickém
gymnáziu učil i fyziku a filozofickou propedeutiku a od školního roku 1856/57 se začal systematicky věnovat zlepšení stavu
gymnazijní knihovny. V tom roce společně s A. Wolfem sestavil katalogy žákovské knihovny. Od dalšího školního roku byl už
ve výročních zprávách uváděn jako knihovník. Nejprve se věnoval sbírce programů. Programy rakouských a pruských škol rozdělil
tematicky podle v nich zveřejněných odborných statí a vytvořil k nim katalog, na jehož konci byl rejstřík škol. Nově zkatalogizoval
žákovskou knihovnu a s pomocí několika studentů rozmnožil seznamy knih pro jednotlivé třídy. Zároveň vedl sedm let nově založenou
střední dívčí školu, kterou mu svěřila litoměřická obec. Pedagogické a knihovnické práci se věnoval v Litoměřicích do poloviny
března 1870, kdy byl povolán do Brna, aby tam řídil učitelský ústav. Krátce po příchodu na učitelský ústav zjistil, že fond
knih je v téměř nepoužitelném stavu. Knihy byly z větší části nerozřezané a nevázané, v únoru 1871 proto vymohl 100 zlatých
od zemské školní rady na vazbu.
|
|
V knihách chyběly otisky razítka a signatury. Katalogizace byla provedena nedůsledně. Společně s Ed. Křivánkem, žákem 2. ročníku,
rozdělil fond do tří skupin podle typu uživatelů (pro učitele, kandidáty učitelství a studenty), vše zkatalogizoval a vytvořil
seznamy pro jednotlivé třídy. Sám pak půjčoval knihy z fondu učitelské knihovny, výpůjčkami z knihovny pro kandidáty učitelství
pověřil hlavního učitele Schmidka, péče o studentskou knihovnu přešla na třídní učitele. Od roku 1870 úspěšně vykonával funkci
zástupce ředitele zkušební komise pro školy obecné a měšťanské a v letech 1873 až 1882 funkci ředitele této komise, v letech
1870 až 1882 funkci člena zemské školní rady. Poté, co se na učitelském ústavě vyučovací jazyk změnil z němčiny na češtinu,
byl císařským rozhodnutím z 26. srpna 1871 jmenován ředitelem nově zřízeného c. k. reálného gymnázia v Brně, pozdějšího druhého
německého gymnázia. I na této škole učil stejně jako na učitelském ústavě matematiku, nezanedbával však ani gymnazijní knihovnu.
V prvních dvou letech si sám vzal na starost půjčování knih učitelům a žákům a jen trochu mu pomáhal Raimund Dohnal, student
německého komunálního učitelského ústavu. Ve třetím roce už půjčování části učitelské knihovny předal svému podřízenému a
v dalším roce její zbytek a celou žákovskou knihovnu. Katalogizaci fondu žákovské a učitelské knihovny prováděl však sám a
to až do konce svého života. V roce 1884 navíc zhotovil nový abecední rejstřík pro obě knihovny. V letech 1873 až 1888 působil
i jako okresní školní inspektor pro město Brno.
|
|
Mezi odborníky se prosadil články, v nichž hledal odpovědi na zajímavé pedagogické otázky. Články většinou publikoval v Zeitschrift
der österreichischen Gymnasien a ve výročních zprávách. Jako samostatné spisy zveřejnil “Das praktische Rechnen im neuen österreichischen
Münzfusse“ (Litoměřice 1859), „Aufgaben aus der Arithmetik und den Elementen der Algebra“ (Praha a Litoměřice 1862) a 1. sešit
učebnice „Lehrbuch der Arithmetik für Untergymnasien“ (Praha 1866). Byl výborným rétorem a nezapomenutelným se stal jeho brilantní
slavnostní projev při otevření nové budovy brněnského gymnázia v roce 1883. Brněnský učitelský spolek, v němž často přednášel,
ho v říjnu 1888 jmenoval čestným členem. Zemřel 30. ledna 1889 v poledne v Brně na zástavu srdce.
|
| Medaile a ocenění |
školní rada (1878) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
