NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Tachovská, Helena, 1890-
Církevní jméno Tachovská-Schneidrová, Helena, 1890-
Odkaz. forma Tachovská-Šnejdrová, Helena, 1890-
Schneidrová, Helena, 1890-
Narození 23. listopadu 1890, Klášter (okr. Havlíčkův Brod)
Místo působení Brno (okr. Brno-město) - Universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1920-1925)

Biografická pozn. Narozena 23.11.1890 v Klášteře-Vilémově. PhDr., knihovnice, středoškolská pedagožka.
Źivotopis Narodila se do rodiny sládka 23. listopadu 1890 v Klášteře, nyní část obce Vilémov u Golčova Jeníkova. Maturovala na gymnáziu v Praze a poté od roku 1913 studovala na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V roce 1919 složila hlavní rigorózní zkoušku z českých dějin a zeměpisu a vedlejší rigorózní zkoušku z filozofie. Napsala disertaci O zemských a dvorských úřadech na Moravě v době Lucemburků a 4. října 1919 promovala. Patrně ještě v tom roce absolvovala knihovnický kurz, který pořádal Svaz osvětový v Praze, a složila zkoušku, která ji opravňovala k práci v knihovnách. Dne 30. července 1920 nastoupila do Universitní knihovny v Brně jako knihovní asistentka. V Českém časopise historickém (1920, s. 56) si postěžovala, že v knihovně bylo málo místnosti pro veřejnost, nestačily ani kanceláře, ani knihovní skladiště. Byl nedostatek úředníků a ti se vedle vlastních referátů zabývali překatalogizováním knih, vyřazováním duplikátů a katalogizováním nových knih. O prázdninách se podařilo katalogizovat státem zakoupené knihovny Szalatnayovu, Freymondovu a Taclovu. Na katalogizování čekaly ještě jiné knihovny jako velká knihovna Páterova a Pokorného. Upozornila, že pokud nepřibude personál, nemůže katalogizace vydatně pokračovat. Po spojení se Zemskou knihovnou moravskou se stala zaměstnankyní Zemské a universitní knihovny v Brně. Spolu s M. Steppanovou a E. Opolskou protestovala proti svému postavení, v němž dostávala nižší plat než zaměstnanci, které v knihovně platil zemský výbor a nikoliv ministerstvo školství.
Možná to byl důvod, proč z knihovny odešla a od podzimu 1926 učila jako suplent na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Po roce byla přeložena na Slovensko jako zatímní profesorka. Působila na státním reálném gymnáziu v Kremnici a v Dolním Kubíně. Z něho byla přeložena v září 1930 na státní reformní reálné gymnázium v Břeclavi, na němž získala v prosinci 1930 definitivu. V Břeclavi učila zeměpis, dějepis a filozofii. Od školního roku 1930/31 se starala o sbírku školních programů, která v tu dobu dosahovala počtu 13 000 exemplářů. V létě 1932 se vrátila do Brna poté, co byla přeložena na městské československé dívčí reformní reálné gymnázium. Od září 1934 do února 1939 si doplňovala úvazek výukou na 1. státní československé reálce v Brně. Po 2. světové válce učila na státním reálném gymnáziu v Brně. V padesátých letech 20. století pracovala s manželem v dokumentačním oddělení Kabinetu pro geomorfologii ČSAV v Brně a sestavila bibliografii československé zeměpisné literatury za roky 1945-1955.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 22 / 000002221.htm ]