| Záhlaví |
Soukup, František B., 1893- |
| Narození |
7. března 1893, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního shromáždění (nyní Parlamentní knihovna) (1922-1939) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 7.3.1893 v Praze. PhDr., knihovník a archivář Národního shromáždění, práce v oboru, překlady z francouzštiny a angličtiny. |
| Źivotopis |
Narodil se 7. března 1893 v Praze, kde byl otec disponentem. V letech 1904 až 1912 docházel na gymnázium v Žitné. Od zimního
semestru 1912/13 do roku 1917 studoval na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Potom působil jako profesor
gymnázia v Mělníku. Ve školním roce 1920/21 absolvoval Státní školu knihovnickou a složil vyšší státní zkoušku pro vědecké
a administrativní knihovny. V listopadu 1920 složil hlavní rigoróza z románské filologie a z dějin moderních literatur a předložil
disertační práci Starofrancouzské předložky (Jejich význam v nejstarších dobách srovnán s latinou). Koncem února 1921 byl
promován doktorem filozofie. V říjnu 1922 byl ustanoven za knihovníka v knihovně Národního shromáždění. V roce 1926 byl povýšen
do 7. hodnostní třídy, v roce 1929 byl uváděn jako vrchní komisař. V březnu 1925 se podílel na přípravě Výstavy tištěných
čechoslovenik 15. věku, která byla instalována v budově Národního muzea. V knihovně Národního shromáždění měl patrně na starost
výměnu publikací, a proto v roce 1926 napsal stať o ústředním bibliografickém ústavu a výměnné centrále v Rusku. Aktivně se
zapojil do přípravy mezinárodního sjezdu knihovníků v Praze v roce 1926 a předsedal jeho pořadatelské komisi. Byl členem Spolku
československých knihovníků a jejich přátel. Od roku 1923 pracoval v redakční radě jeho tiskového orgánu - Časopisu československých
knihovníků.
|
|
V květnu 1924 byl poprvé zvolen jednatelem Spolku československých knihovníků a jejich přátel a v této funkci působil do roku
1929. Pro Časopis československých knihovníků napsal v roce 1929 stať o problémech veřejných knihoven v Anglii v 19. století
a řadu let podával ve spolkovém časopise zprávy o článcích v knihovnickém Zentralblattu pod šifrou FBS (B byla zkratka pro
Bohumil). V knihovně Národního shromáždění pracoval do roku 1939. V letech 1940 až 1945 pracoval jako středoškolský profesor
v Kolíně. Po osvobození Československa řídil do roku 1948 archiv Národního shromáždění. V roce 1954 se vrátil do archivu Národního
shromáždění a pracoval v něm do roku 1958, kdy patrně odešel do důchodu.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
