| Záhlaví |
Fiedler, August, 1885-1964 |
| Odkaz. forma |
Fiedler, Augustin, 1885-1964 |
| Narození |
25. března 1885, Brno (okr. Brno-město) |
| Úmrtí |
11. prosince 1964, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Brno (okr. Brno-město) - Deutsche öffentliche Stadtbibliothek und Lesehalle (1922-1945) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 25. 3. 1885 v Brně, zemřel 11. 12. 1964 v Brně. Knihovník, ředitel německé veřejné městské knihovny v Brně. Práce
z oboru.
|
| Źivotopis |
Narodil se 25. března 1885 v Brně, kde se jeho otec živil jako krejčí. Od roku 1899 docházel na 2. německé státní gymnázium
v Brně. Po maturitě, kterou složil v roce 1907, studoval na vídeňské univerzitě. Ve dvacátých letech 20. století byl zaměstnancem
brněnského magistrátu na pozici vrchního kancelářského rady. Dne 21. dubna 1922 byl jmenován vedoucím německé veřejné knihovny
a dostal roční lhůtu na provedení přípravných prací. V září 1922 získala knihovna provizorní prostory, ale slavnostně byla
otevřena až 4. listopadu 1923. A. Fiedler před jejím otevřením získával zkušenosti v lipské knihovně. V ní se inspiroval knižními
lístky a v Brně zavedl tento způsob evidování výpůjček pomocí nich. V Lipsku zároveň nakoupil řadu knih, ale došlo k problému
s jejich vývozem z Německa, takže se kvůli tomu musel posunout termín otevření brněnské knihovny. Prostory nebyly vyhovující
pro další rozvoj této knihovny, a proto zajistil přestěhování do vhodnějších místností v přízemí školní budovy v Husově ulici
a otevřel ji v lednu 1926. Během následujících let z ní vybudoval největší německou lidovou knihovnou v Československu co
do počtu svazků. V roce 1938 již byl ve funkci ředitele knihovny a na brněnském magistrátu měl pozici vrchního administrativního
tajemníka. Brněnské knihovnictví a knihovnu propagoval nejen v tisku (v roce 1929 vydal publikaci o veřejných knihovnách v
Brně), ale přednášel na toto téma na německém učitelském ústavu v letech 1926 až 1935 i na brněnských středních školách (na
německém státním reálném gymnáziu, na veřejné německé obchodní škole pro chlapce a dívky).
|
|
Jeho odborné knihovnické znalosti byly uznány ministerstvem školství a národní osvěty a v r. 1935 byl jmenován členem státní
zkušební komise pro knihovnictví a zkušebním komisařem pro obor psychologie, organizace knihoven a knihovnického zákonodárství.
Byl činný i ve Svazu německých knihovníků, na valné hromadě svazu v červnu 1923 a v listopadu 1927 byl zvolen za jednoho z
členů výboru. Patřil mezi hlavní organizátory 1. celostátního sjezdu lidovýchovných pracovníků a knihovníků veřejných knihoven
v roce 1928 v Brně. Byl aktivní ve vedení spolku Deutsch-mährische Heimat, v německém divadelním spolku, působil jako jednatel
německého městského osvětového sboru a byl členem Společnosti pro německou osvětu v ČSR. V rozhlasovém vysílání viděl významný
nástroj pro osvětovou práci. Od roku 1927 vedl programový referát brněnského rozhlasu vysílajícího v němčině. Když v lednu
1932 proběhlo v Brně jednání osvětových pracovníků, hovořil o důležitosti rozhlasu pro osvětovou práci a účastníkům zařídil
návštěvu brněnského rozhlasového studia. Od roku 1935 kromě řízení brněnské knihovny vedl německou redakci brněnského rozhlasu
a po zrušení městského muzea v roce 1943 a převedení muzejních pracovníků do knihovny byl pověřen i vedením muzea. Po osvobození
Československa byl souzen a léta 1945 až 1955 strávil ve vězení. Po propuštění žil v Brně až do své smrti, která nastala 11.
prosince 1964.
|
| Další info |
 Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
