Záhlaví |
Wiesmeyer, Emil, 1866-1943 |
Narození |
15. ledna 1866, Sušice (okr. Klatovy) |
Úmrtí |
30. června 1943, Terezín (okr. Litoměřice) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Verein Frauenfortschritt (1894-) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Společnost pro dějiny židů v Československé republice (1928-) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 15. 1. 1866 v Sušici, zemřel 30. 6. 1943 v Terezíně. JUDr., právník a knihovník. |
Źivotopis |
Narodil se 15. ledna 1866 v Sušici. Po maturitě na staroměstském gymnáziu v Praze studoval právo na Právnické fakultě Německé
univerzity v Praze. V dubnu 1890 byl promován doktorem práv. Na začátku devadesátých let 19. století byl členem výboru spolku
Lese- und Redehalle der deutschen Studenten v Praze a zapojil se do bojů o zachování jeho svobodného charakteru. V letech
1891 až 1928 byl zaměstnán v administrativě poštovních úřadů (ředitelství pošt a telegrafů v Praze, ředitelství pošt a telegrafů
pro Čechy). Jako jeden z mála německých úředníků byl zařazen při první systematizaci do druhé hodnostní třídy. Do penze odešel
s hodností vládního rady. Již v době, kdy byl zaměstnán, byl veřejně činný a v penzi tuto aktivitu zesílil. Řadu let byl např.
přispívajícím členem spolku na podporu němých. V třicátých letech 20. století zastával funkci předsedy Spolku německých státních
zaměstnanců v Praze a místopředsedy Svazu německých státních zaměstnanců. Ke knihovnictví měl mimořádně kladný vztah. Byl
prvním knihovníkem lidové knihovny německého spolku Frauenfortschritt, kterou spoluzaložil v roce 1894. Ještě v roce 1931
byl uváděn spolu se svou o deset let mladší manželkou jako vedoucí této knihovny. S manželkou Vilmou se rovněž zúčastnil mezinárodního
knihovnického kongresu v Praze v roce 1926. Při ustavení Společnosti pro dějiny židů v Československé republice v květnu 1928
byl zvolen jejím knihovníkem. Opakovaně (minimálně v roce 1928 a 1932) byl zvolen za předsedu německé knihovní rady, resp.
za předsedu knihovní rady menšinové knihovny hlavního města Prahy, kterou od listopadu 1926 po jistou dobu vykonávala přímo
spolková knihovna.
|
|
Po vytvoření německého Ústředí putovních knihoven se stal předsedou jeho knihovní rady. Od ledna 1933 působil jako německý
městský radní pro Velkou Prahu. V prosinci 1942 byl transportován s manželkou do terezínského ghetta, kde zemřel 30. června
1943. Jeho manželka měla větší štěstí a dočkala se osvobození.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |