Záhlaví |
Grimmová, Milada, 1909- |
Narození |
6. srpna 1909, Kutná Hora (okr. Kutná Hora) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1937-1972) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 6. 8. 1909 v Kutné Hoře. JUDr., zástupkyně ředitele Státní knihovny ČSSR, knihovnice, pedagožka. |
Źivotopis |
Narodila se 6. srpna 1909 v Kutné Hoře, kde se její otec živil jako obchodník. Po maturitě, kterou složila s vyznamenáním
na reálném gymnáziu v Kolíně v dubnu 1929, studovala od zimního semestru 1929/30 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
V červnu 1934 byla promována na doktorku práv. Zpočátku pracovala jako bezplatná koncipientka notářství a praktikantka krajského
soudu v Kutné Hoře, od září 1936 jako učitelka a sekretářka ve škole pro ženská povolání v Praze. V mezidobí byla v rámci
akce pro nezaměstnanou inteligenci přidělena od listopadu 1935 do září 1936 na tzv. paušál (500 Kč měsíčně bez pojištění)
do Národní a universitní knihovny. Do této knihovny se vrátila v prosinci 1937 a zůstala jí věrná po více jak 40 let. Knihovnické
vzdělání si doplnila v dvouletém knihovnickém kurzu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, když nižší knihovnickou zkoušku
složila v červnu 1938 a vyšší v červnu 1939. První tři roky nedostávala žádný plat, poté získala stipendium a od května 1945
byla přijata do řádného pracovního poměru. Do Státní knihovnické školy se vrátila na podzim 1945, když byla pověřena výukou
předmětu Zákonodárství a správní předpisy. V pražské knihovně zpočátku pracovala v oddělení národní bibliografie. Z té doby
pochází soupis Zeitungen und Zeitschriften im Protektorat Böhmen und Mähren, který vydalo pražské nakladatelství Orbis v roce
1941 a na němž se podílela s Jaroslavem Drtinou a dalšími. Následovala práce ve jmenném popisu Universitní knihovny a na ředitelství
jako personální referentka. Po založení oddělení věcného popisu nastoupila na toto pracoviště a katalogizovala především politickou
a právnickou literaturu.
|
|
Od poloviny padesátých let vedla zpravodajnu, jak se v té době nazývalo bibliograficko-informační oddělení, a zastupovala
vedoucího oddělení styku se čtenářem, kterým byl J. Jirkovský. V prosinci 1959 postoupila do funkce vedoucí sektoru služeb
Universitní knihovny, kam kromě zpravodajny bylo zařazeno výpůjční oddělení, studovny a příruční knihovny, meziknihovní výpůjční
služba, sklady, expedice, časopisecký úsek i nově vzniklé oddělení celostátní evidence zahraniční literatury (CEZL). Vykonávala
také funkci zástupce ředitele Universitní knihovny a na knihovnické škole přednášela o knihovnickém zákoně a o právních předpisech
pro knihovny. Při odborné a organizační práci využívala jak znalosti knihovny, tak jazyků. Proto, když v roce 1964 organizovala
Státní knihovna ČSSR mezinárodní poradu odborníků socialistických zemí o výstavbě, zařízení a technickém vybavení knihoven,
stanula ve vedení překladatelské a tlumočnické komise. O dva roky později vystoupila na 1. celostátním semináři o meziknihovní
výpůjční službě s referátem o CEZLu (referát vyšel ve Sborníku materiálů 1. celost. semináře o meziknihovní výpůjční službě.
Praha: Státní knihovna ČSSR, 1966, s. 32-34). Na konci června 1970 sice odešla do důchodu, přesto v knihovně ještě řídila
přepis svazkových jmenných katalogů do lístkové podoby pro katalog 1 a 2 v hale služeb. Po dokončení této činnosti se zabývala
redakcí, opravou a aktualizací jmenného katalogu zahraničních periodik (katalog 9 v hale služeb) a dalšími činnostmi až do
konce listopadu 1972. Projevovala při tom právnický smysl pro přesnost v detailech.
|
|
Ke konci života ji trápil zhoršující se zrak. Zemřela patrně v Třebíči, kam se z Prahy odstěhovala.Do hlavního města, do Kolína
za spolužáky i do svého rodiště, kde ve čtyřicátých letech 20. století byla členem Spolku rodáků a přátel, se ráda vracela.
|
Další info |
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|