| Záhlaví |
Odstrčil, Oskar Josef, 1891-1951 |
| Narození |
27. září 1891, Růžďka (okr. Vsetín) |
| Úmrtí |
31. října 1951, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Soukromá Masarykova knihovna (1922-1937) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav T. G. Masaryka (1932-1941, 1945-1951) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 27.9.1891 v Růžďce u Vsetína, zemřel 1.11.1951 v Praze. PhDr., evangelický teolog, knihovník T. G. Masaryka. |
| Źivotopis |
Narodil se 27. září 1891 v Růžďce u Vsetína, kde byl jeho otec evangelickým farářem. V letech 1901 až 1909 docházel na státní
vyšší reálné gymnázium ve Valašském Meziříčí. Po maturitě studoval protestantskou teologii a filozofii na univerzitách v Basileji,
Bonnu, Halle nad Sálou, Vídni a Belfastu. Od srpna 1914 působil jako evangelický vikář v Klášteře nad Dědinou, Růžďce, Kloboukách
u Brna a u Klimenta v Praze. V letech 1918 až 1919 studoval současně filozofii na pražské Univerzitě Karlově. Od podzimu 1919
do července 1920 dlel na studijní stáži na Free College v Edinburghu a po jejím skončení odjel do Kanady, kde se věnoval dvanáct
měsíců duchovenské službě. Působil jako farář československého reformovaného evangelického sboru v Glenside. Od srpna 1921
cestoval po USA a koncem října 1921 se vrátil do Československa. Po návratu pracoval jako přednosta propagačního oddělení
Československého červeného kříže v Bratislavě. Současně pokračoval ve studiu filozofie na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
V červnu 1929 mu byl udělen doktorát filozofie na Univerzitě Karlově v Praze, když předložil disertační práci s názvem Měl
Kant vliv na Hegelovu filosofii státní moci? V listopadu 1922 získal místo knihovníka soukromé knihovny T. G. Masaryka. Ke
knihovnické práci měl blízký vztah. Již v roce 1912 se stal knihovníkem Kruhu českých evangelických bohoslovců ve Vídni. Za
první republiky byl členem PEN klubu a Společenského klubu v Praze. Knihy objednával podle lístků, na něž psal Masaryk přesné
bibliografické údaje, a v průměru katalogizoval 7500 svazků ročně.
|
|
Po vzniku Ústavu T. G. Masaryka, který kromě jiného spravoval soukromou prezidentskou knihovnu, byl zvolen v červenci 1932
jednatelem kuratoria ústavu. Měl zdrženlivou a plachou povahu. V ústavu zastával funkci vedoucího knihovny a usiloval o to,
aby byla postavena budova, v níž by knihovna měla vhodné prostory. Zajímal se o to, jak jsou velké knihovny řešeny, navštěvoval
významné vědecké knihovny v republice a studoval literaturu o zahraničních knihovnách. Budova však postavena nebyla a po Mnichovské
dohodě musel zajistit přestěhování knihovny z Hradu do domu ve Verdunské ulici v Bubenči. V té době knihovna čítala více jak
107 tis. svazků. Aby německé protektorátní úřady nebyly drážděny jménem prvního československého prezidenta, byl v červnu
1940 změněn název nadace Ústav T. G. Masaryka na Soukromá filosofická knihovna. Přesto knihovna neušla pozornosti gestapa.
To přepadlo ústav 30. dubna 1941 a zabavilo všechny sbírky. Odstrčil přišel o práci v ústavu a až do léta 1945 působil jako
archivář synodní rady Českobratrské církve evangelické. V září 1945 se stal ředitelem obnoveného Ústavu T. G. Masaryka a řídil
stěhování toho, co zbylo z prezidentské osobní knihovny, z Klementina zpět do Verdunské ulice, v roce 1949 do Kramářovy vily
a v roce 1951 do budovy Československé akademie věd na Národní třídu. Její další osudy již nemohl sledovat, protože onemocněl
na rakovinu jater. Koncem října 1951 byl odvezen do pražské nemocnice, v níž zemřel 31. října 1951 (některé zdroje uvádějí
den úmrtí 1. listopad 1951).
|
| Další info |
 Wikipedie (Oskar Josef Odstrčil) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
