| Záhlaví |
Kreysler, Friedrich, 1905-1952 |
| Narození |
3. února 1905, Děčín (okr. Děčín) |
| Úmrtí |
14. února 1952, Bochum (Německo) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Pädagogisches Seminar der Deutschen Universität (1925-1928) |
|
Liberec (okr. Liberec) - Volksbücherei und Lesehalle der Stadt Reichenberg (1935-1945) |
|
Bochum (Německo) - Stadtbibliothek (1948-1952) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 3. 2. 1905 v Děčíně, zemřel 14. 2. 1952 v Bochumi (Německo). PhDr., knihovník, ředitel městské knihovny v Bochumi. |
| Źivotopis |
Narodil se 3. února 1905 v Děčíně jako syn obchodníka. Ve svém rodišti docházel na vyšší reálné gymnázium. V letech 1925 až
1928 studoval pedagogiku, dějiny a němčinu na Filozofické fakultě Německé univerzity v Praze a zároveň působil jako knihovník
pedagogického semináře v Praze. V listopadu 1928 byl promován na doktora filozofie, když složil rigoróza a předložil disertaci
na téma lidovýchovy. V letech 1929 až 1931 byl župním tajemníkem Německého kulturního svazu pro Karpatskou župu v Bratislavě
a v letech 1931 až 1934 župním tajemníkem Svazu Němců v Ještědsko-jizerské župě v Liberci. Od 1. ledna 1935 zastával funkci
vedoucího osvětového úřadu na libereckém magistrátu a zároveň řídil libereckou lidovou knihovnu. Ve školním roce 1935/36 složil
státní knihovnické zkoušky, aby splnil kvalifikaci pro vykonávání této funkce. V roce 1936 mu byla přiznána hodnost knihovního
asistenta, v roce 1940 knihovního rady. Na zámku Svojkově přednášel v červnu 1937 na povinném pokračovacím kurzu pro německé
knihovníky v městech nad 10 tisíc obyvatel. V roce 1938 přispěl článkem s knihovnickou tematikou do časopisu Buch und Volk.
Když v roce 1945 opouštěl libereckou knihovnu, mohl mít pocit uspokojení, že vybudoval moderní knihovnu s čítárnou a přednáškovým
sálem, hudebním a dětským oddělením a se třemi pobočkami a že zavedl okresní putovní knihovnu. Nový domov našel nejprve ve
městě Göttingen v Dolním Sasku, kde do roku 1947 pracoval na místní univerzitě jako pomocná síla.
|
|
V roce 1948 se stal ředitelem městské knihovny v Bochumi v Severním Porýní-Vestfálsku. Zaměřil se na její obnovu, neboť budova
knihovny byla zničena během bombardování v listopadu 1944. Stavbu začal plánovat v roce 1949 a po dvou letech již stála poblíž
radnice jako první knihovní budova postavená v Německu po 2. světové válce. V bochumských pobočkách knihovny vytvořil volný
výběr knih, v ústřední knihovně jej však už nestačil zavést, protože předčasně zemřel 14. února 1952.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
