Záhlaví |
Koutníková, Lidmila, 1896- |
Církevní jméno |
Klapková, Lidmila, 1896- |
Narození |
28. července 1896, Nové Smrkovice (okr. Jičín) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo obchodu a průmyslu |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 28. 7. 1896 v Nových Smrkovicích. PhDr., publikace z oboru knihovnictví. |
Źivotopis |
Narodila se 28. července 1896 v Nových Smrkovicích (dnes část obce Ostroměř) jako Lidmila Klapková. Ve školním roce 1920/1921
absolvovala Státní školu knihovnickou a složila státní zkoušku pro vědecké a administrativní knihovny. Zde patrně poznala
svého budoucího manžela B. Koutníka, který byl jejím spolužákem. Na podzim 1923 složila maturitu jako externí posluchačka
městského dívčího reformního reálného gymnázia v Praze 16 na Smíchově a zapsala se na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy
v Praze, aby mohla učit na středních školách. Není známo, zda se stala pedagogem, ale od roku 1924 intenzivně spolupracovala
s Časopisem československých knihovníků. V roce 1924 v něm publikovala již pod jménem Koutníková stať o českém prvotisku nazvaném
Traktát o zemi svaté, v dalších letech přispívala drobnými zprávami podepisovanými šifrou L. K. a v roce 1935 otiskla rozsáhlou
studii L. J. Živný a desetinné třídění u nás. Prokázala tak výbornou znalost klasifikačního systému, který využila při sestavování
rejstříků k jednotlivým ročníkům Časopisu československých knihovníků. Studie vyšla v tom roce i samostatně a v dalších desetiletích
byla často citována v odborném knihovnickém tisku, protože v té době obsahovala citace veškeré české literatury na toto téma.
Před rokem 1935 působila v knihovně Ministerstva obchodu a průmyslu v Praze a jako jeden z jejích zástupců se zúčastnila pražského
mezinárodního knihovnického sjezdu v roce 1926. V listopadu 1937 byla promována na doktorku filozofie, když složila rigorózní
zkoušky z estetiky a filozofie a předložila disertaci Citové poznání v novější filosofii.
|
|
Kromě členství ve Spolku československých knihovníků a jejich přátel a v Literárním odboru Umělecké besedy byla aktivní i
v Ženské národní radě a ve výboru Psychologické společnosti. V letech 1938 až 1948 spolupracovala s revuí Naše doba, kde měla
na starost rubriku nazvanou Po časopisech, v níž sledovala časopisecké dění. V roce 1948 spolu s manželem pomohla Vladimíru
Neffovi s "kritickou revizí" jeho díla Filosofický slovník pro samouky. Rejstříky sestavovala i pro Časopis českých knihovníků
v letech 1939 až 1943.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|