| Záhlaví |
Kubizňák, Karel, 1894-1958 |
| Narození |
5. dubna 1894, Hořice (okr. Jičín) |
| Úmrtí |
15. dubna 1958 |
| Místo působení |
Terezín (okr. Litoměřice) - Vojenská knihovna (1920) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního muzea (1920-1921) |
|
Bratislava (Slovensko) - Knižnica Univerzity Komenského (1921-1939) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1939-1958) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 5. 4. 1894 v Hořicích, zemřel 15. 4. 1958. Knihovník. |
| Źivotopis |
Narodil se 5. dubna 1894 v Hořicích, kde také docházel do obecné a měšťanské školy. V červnu 1915 narukoval do rakousko-uherské
armády. Po vzniku republiky sloužil v československé armádě a spravoval vojenskou knihovnu v Terezíně. V srpnu 1920 se jako
její zaměstnanec zúčastnil státního knihovnického kurzu v Hořovicích. Od října 1920 do konce září 1921 pracoval v Knihovně
Národního muzea. Knihovnická práce mu zřejmě natolik učarovala, že ve školním roce 1920/21 vystudoval státní školu knihovnickou
v Praze a na podzim 1921 odešel do Bratislavy do nově založené Knihovny University Komenského. V ní byl zpočátku v hodnosti
kancelářského pomocníka, později kancelářským oficiantem a začátkem roku 1938 byl povýšen do hodnosti kancelářského oficiála.
V bratislavské knihovně vedl výpůjčnu, jak se v té době nazývala výpůjční oddělení. Po vyhlášení Slovenského státu v březnu
1939 byl dočasně ponechán ve stavu zaměstnanců knihovny, ačkoliv byl Čech a nikoliv Slovák. Jeho přítomnost byla totiž nepostradatelná
pro chod knihovny. Přesto po několika měsících byl uvolněn z pracovního poměru a musel se vrátit do Protektorátu Čechy a Morava.
Nový domov našel v pražské Národní a univerzitní knihovně. Nejprve se zapojil do generální revize knihovních skladů, poté
působil v poštovním oddělení, v meziknihovní výpůjční službě, v ředitelské kanceláři a nakonec v dozorčí službě v čítárnách.
V roce 1943 byl povýšen do hodnosti vrchního oficiála. Měl výtvarný talent, takže se nadřízení na něho obraceli, když potřebovali
namalovat gratulační listy nebo standarty do prvomájových průvodů. Mezi jeho zájmy patřilo také chovatelství drobného zvířectva.
|
|
Ke konci života měl problémy s žaludkem a na žaludeční onemocnění také zemřel 15. dubna 1958. Kremace jeho ostatků proběhla
18. dubna 1958 v motolském krematoriu. Při smutečním obřadu se s ním rozloučila Marie L. Černá, která s ním pracovala už v
bratislavské knihovně. Vzpomínala, jak mu “na všech záleželo, aby byli dobře obslouženi, ať to byl univerzitní profesor Markov
nebo Kvačala nebo vrchní rabín Funk. A což ty stovky studentů a studentek, za každého se přimlouval, aby jim pomohl s tím,
že “to je hodný hoch, toho já znám, nebo to je krásná slečna, ta k nám chodí. Byl oblíben pro svoji vlídnost, ochotu a dobrosrdečnost,
byl to milý Kubizňáček.”
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
