| Záhlaví |
Michal, Jaroslav, 1914-2003 |
| Narození |
13. dubna 1914, Slušovice (okr. Zlín) |
| Úmrtí |
4. prosince 2003, Hulín (okr. Kroměříž) |
| Místo působení |
Olomouc (okr. Olomouc) - Krajská lidová knihovna (nyní Knihovna města Olomouce) (1953-1960) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 13. 4. 1914 ve Slušovicích, zemřel 4. 12. 2003 v Hulíně. Ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. |
| Źivotopis |
Narodil se 13. dubna 1914 ve Slušovicích. V letech 1929 až 1932 docházel do státního koedukačního ústavu učitelského ve Valašském
Meziříčí a v červnu 1932 na něm složil maturitu s vyznamenáním. V letech 1933 až 1942 učil na obecné škole ve Všetulech (nyní
část města Holešova na Kroměřížsku). V roce 1948 byl osvětovým inspektorem ve Šternberku. O dva roky později již zastával
funkci krajského osvětového inspektora v Olomouci a v roce 1952 mu k ní přibylo předsednictví v krajské komisi lidových kurzů
ruštiny. Po odchodu ředitele F. Hrbáčka na konci roku 1952 do důchodu se ujal řízení olomoucké knihovny. Provedl její reorganizaci
tak, aby knihovna mohla plnit i krajskou funkci. Protože předtím pracoval ve školství a do knihovny přišel z odboru školství
KNV v Olomouci, znal činnost učitelských a žákovských knihoven. Musel se však seznámit s problematikou knihoven podobného
charakteru, jako byla olomoucká, a proto podnikl studijní cesty do knihoven v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni
a Praze. Zkušenosti mu předalo také vedení Univerzitní knihovny v Olomouci. Brzy po nástupu musel řešit situaci, kdy rozrůstající
se ředitelství Pozemních staveb začalo usilovat o budovu knihovny. Po intervencích ve vládní dislokační komisi a v Kanceláři
prezidenta republiky se mu podařilo zažehnat nebezpečí stěhování knihovny do jiných prostor. Literární kritik Milan Blahynka,
který v knihovně pracoval v letech 1955 až 1957, vzpomíná, jak ho ředitel zachránil slovy, když o něm prohlásil, že je ještě
mladý a pitomý a že to myslel dobře.
|
|
Bylo to poté, kdy Blahynka napsal slavnostní projev k zahájení Měsíce knihy pro jakéhosi činovníka. Protože se vědělo, že
výslovnost cizích jmen není silná stránka činovníka, napsal mu vedle jména i jeho přepis formou Shakespeare, čti Šejkspír,
což ovšem činovník přečetl doslovně a ztrapnil se. V roce 1957 se zapojil do práce sekce ÚKR pro plánování a odměňování knihovnické
práce. V roce 1958 získal pro Krajskou lidovou knihovnu čestné uznání Ministerstva školství a kultury v rámci soutěže BVLK.
Z knihovny se vrátil do školských služeb 1. srpna 1960. Po roce 1970 učil a zároveň studoval na pedagogickém institutu v Olomouci.
Věnoval se také loutkářství. V důchodu žil ve Šternberku. Zemřel 4. prosince 2003 v Hulíně.
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání Ministerstva školství a kultury (1958) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
