NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Mesicki, Branko Durde, -1966
Narození 14. srpna 1894, Izbište (Srbsko)
Úmrtí 23. ledna 1966, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1929-1957)

Biografická pozn. Narozen 14. 8. 1894 v Izbišti, zemřel 23. 1. 1966 v Praze. Knihovník, učebnice srbochorvatštiny.
Źivotopis Narodil se 14. srpna 1894 v srbské obci Izbište. Docházel na střední školy ve Vršaci a Novém Sadě, kde maturoval v červnu 1913 v době maďarizace. Pro své slovanské a srbské cítění a protimaďarskou činnost byl od roku 1913 perzekvován. V říjnu 1914 narukoval do Temešváru, v zimě 1916 byl poslán na rumunskou frontu, kde onemocněl, pak na frontu do Ruska, odkud se dostal roku 1919. V Praze studoval do roku 1924 slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1921 zde složil pedagogické zkoušky. V letech 1924 až 1926 působil jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu ve Vršaci. Pak se přestěhoval do Prahy a od srpna 1926 do května 1929 pracoval jako redaktor v Central European Press. Dne 9. prosince 1929 nastoupil do Veřejné a universitní knihovny v Praze jako bezplatná výpomocná vědecká síla. Byl mu svěřen úkol zpracovat hungarika v právě zakoupené Kubelíkově knihovně. V roce 1930 složil nižší, po roce pak vyšší knihovnickou zkoušku. V prosinci 1937 byl jmenován aktuárským elévem, v květnu 1940 aktuárským adjunktem, od dubna 1946 byl vrchním aktuárským tajemníkem. V knihovně pracoval v záboru Univerzitní knihovny a v oddělení pro cizojazyčný popis, kde byl ve stavu do září 1946 a pak odešel do Slovanské knihovny, s maďarštinou však dále pomáhal pracovníkům oddělení. Je autorem publikace Srbochorvatsky rychle a všude. Na konci roku 1951 odešel do invalidního důchodu, pak pracoval dále v Národní a universitní knihovně v Praze jako pomocná síla až do konce dubna 1957, kdy odešel do starobního důchodu. J. Vacek ve svých pamětech vzpomínal na jeho vysokou vzpřímenou postavu a tichý a rozvážný pohyb mezi regály. Byl totiž přijat dočasně i v únoru 1962 na čtvrt roku.
Ve dvacátých letech byl aktivní ve výboru Pražského odboru československo-jihoslovanské ligy. Zemřel náhle 23. ledna 1966 v Praze, pohřeb proběhl žehem o čtyři dny později v krematoriu ve Strašnicích.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 23 / 000002353.htm ]