NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Rys, Jiří, 1901-1986
Odkaz. forma Riess, Jiří, 1901-1986
Narození 30. listopadu 1901, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Úmrtí 24. dubna 1986, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1931-1950)
Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Lékařská knihovna (nyní Studijní a vědecká knihovna) (1945-1950)
Liberec (okr. Liberec) - Studijní knihovna (nyní Krajská vědecká knihovna v Liberci) (1947-1952)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna vysokých škol technických (nyní Národní technická knihovna) (1952-1960)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna Československé republiky (nyní Národní knihovna ČR) (1960-1962)

Biografická pozn. Narozen 30. 11. 1901 v Praze, zemřel 24. 4. 1986 tamtéž. Knihovník, autor bibliografií.
Źivotopis Narodil se 30. listopadu 1901 v Praze jako Jiří Riess, příjmení do podoby Rys si nechal úředně změnit v dubnu 1947. V letech 1912 až 1920 docházel na reálné gymnázium v Praze a v červenci 1920 na něm složil maturitu. V letech 1923 až 1927 studoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň navštěvoval státní školu knihovnickou a v červnu 1927 složil vyšší knihovnickou zkoušku. Od 2. října 1927 byl přes měsíc zaměstnán ve Slovanské knihovně. Poté byl aktivní v Ústředním svazu československého studentstva a působil jako místopředseda jeho zahraničního odboru. Seznámil se s činností Mezinárodní studentské kanceláře pro výměnu publikací a napsal o ní článek pro časopis Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Od dubna 1928 do května 1931 pracoval v komisi pro Knihopis českých a slovenských tisků. V červnu 1931 se mu podařilo získat místo vědeckého pracovníka na paušál ve Veřejné a universitní knihovně v Praze. Pracoval zde sice již pět měsíců od října 1929, tehdy to byl pouze zástup. Podruhé mu to již vyšlo a ve stavu této pražské knihovny byl veden až do konce března 1950. V červenci 1943 získal hodnost aktuárského adjunkta. V té době spolupracoval na soupisu časopisů vydávaných v Protektorátu. Po osvobození Československa mu byla přiznána hodnost aktuárského tajemníka se zpětnou platností od roku 1941. V letech 1945 a 1946 organizoval chod Lékařské knihovny v Hradci Králové jako první pobočky pražské Univerzitní knihovny. Každý měsíc v ní trávil jeden týden a vedl ji až do včlenění do Státní studijní knihovny v Hradci Králové v roce 1950. Navíc byl od září 1947 pověřen správou Studijní knihovny v Liberci.
V dubnu 1950 byl ustaven řádným ředitelem liberecké Studijní knihovny a až do října 1952 vykonával tuto funkci. Poté se vrátil do Prahy a do poloviny března 1960 byl zaměstnán v Knihovně vysokých škol technických. Zpočátku měl na starost zpravodajskou službu a sestavování technických bibliografií. Zasloužil se o vybudování akvizičního oddělení, které vedl od září 1953. Získané zkušenosti předával v kurzech akvizice. V knihovně vedl i úsek mezinárodní výměnné knihovní služby a v prosinci 1959 získal funkci hlavního knihovníka. Na základě dohody mezi ředitelstvím Knihovny vysokých škol technických a Státní knihovny Československé republiky přešel od 15. března 1960 do stavu Státní knihovny. Funkce hlavního knihovníka mu byla ponechána a navíc byl pověřen vedením oddělení doplňování fondů v OSS SK s úkolem řídit akvizici všech složek Státní knihovny formou koordinace. V knihovně pracoval do konce března 1962, kdy odešel do důchodu. Po přiznání důchodu byl zaměstnán v Divadelním ústavu. Ještě v roce 1964 přechodně pracoval pro Ústřední vědeckometodický kabinet knihovnictví. Je autorem několika bibliografií. V roce 1934 sestavil bibliografii prací Z. V. Tobolky. V roce 1936 sestavil s V. Běhounkem bibliografii československých sovětik, když ze 170 tisíce záznamů v různých bibliografií a katalogů pražských knihoven vybrali 1796 knih, časopisů a brožur. Roztřídili je podle dobové politické orientace, což jim způsobilo potíže, protože část bibliografie byla vysázena ještě před moskevskými procesy. Je autorem statě v knize Knihovny v Československu vydané v roce 1946.
Byl aktivní i ve Spolku československých knihovníků a jejich přátel, resp. Spolku českých knihovníků. Byl členem delegace na ustavujícím kongresu IFLA v Římě v roce 1929 jako komisař československé knihovnické výstavy, v roce 1947 se dostal jako řádný delegát na konferenci IFLA do Osla. V roce 1968 byl členem přípravného výboru SKIP. Byl významnou osobností československé poválečné filokartie, vybudoval více jak stotisícovou sbírku pohlednic. Spoluzakládal Klub sběratelů kuriozit a působil v redakci časopisu Sběratel, do něhož přispíval až do své smrti, která nastala 24. dubna 1986.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 23 / 000002363.htm ]