| Záhlaví |
Rys, Jiří, 1901-1986 |
| Odkaz. forma |
Riess, Jiří, 1901-1986 |
| Narození |
30. listopadu 1901, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
24. dubna 1986, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1931-1950) |
|
Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Lékařská knihovna (nyní Studijní a vědecká knihovna) (1945-1950) |
|
Liberec (okr. Liberec) - Studijní knihovna (nyní Krajská vědecká knihovna v Liberci) (1947-1952) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna vysokých škol technických (nyní Národní technická knihovna) (1952-1960) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna Československé republiky (nyní Národní knihovna ČR) (1960-1962) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 30. 11. 1901 v Praze, zemřel 24. 4. 1986 tamtéž. Knihovník, autor bibliografií. |
| Źivotopis |
Narodil se 30. listopadu 1901 v Praze jako Jiří Riess, příjmení do podoby Rys si nechal úředně změnit v srpnu 1947. V letech
1912 až 1920 docházel na reálné gymnázium v Praze a v červenci 1920 na něm složil maturitu. V letech 1923 až 1927 studoval
češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň navštěvoval státní školu knihovnickou a v červnu
1927 složil vyšší knihovnickou zkoušku. Od 2. října 1927 byl přes měsíc zaměstnán ve Slovanské knihovně a katalogizoval polské
knihy. Poté byl aktivní v Ústředním svazu československého studentstva a působil jako místopředseda jeho zahraničního odboru.
Seznámil se s činností Mezinárodní studentské kanceláře pro výměnu publikací a napsal o ní článek pro časopis Spolku československých
knihovníků a jejich přátel. Od dubna 1928 do května 1931 pracoval v komisi pro Knihopis českých a slovenských tisků (rešerše,
kolace a popis v ca 20 knihovnách včetně 14 dnů v Roudnici). V červnu 1931 se mu podařilo získat místo vědeckého pracovníka
na paušál ve Veřejné a universitní knihovně v Praze. Pracoval zde sice již pět měsíců od října 1929, tehdy to byl pouze zástup.
Podruhé mu to již vyšlo a ve stavu této pražské knihovny byl veden až do konce března 1950, většinou jako vědecká pomocná
síla. Ve 30. letech působil také jako poradce knihovny pro dějiny obchodu, průmyslu a technické práce. V roce 1934 byl určen
na místo hlavního knihovníka ve Zlíně a městské knihovny ve Zlíně, ale toto místo odmítl. V roce 1935 katalogizoval fond knihovny
ústředního svazu nemocenských pojišťoven. V roce 1936 podnikl studijní cestu do Anglie, během níž navštívil 15 knihoven. V
letech 1937 a 1938 si přivydělával v pobočce městské knihovny. V červenci 1943 získal hodnost aktuárského adjunkta.
|
|
V té době spolupracoval na soupisu časopisů vydávaných v Protektorátu. Po osvobození Československa mu byla přiznána hodnost
aktuárského tajemníka se zpětnou platností od roku 1941 a vrchního aktuárského tajemníka zpětně od října 1946. V letech 1945
a 1946 organizoval chod Lékařské knihovny v Hradci Králové jako první pobočky pražské Univerzitní knihovny. Každý měsíc v
ní trávil jeden týden a vedl ji až do včlenění do Státní studijní knihovny v Hradci Králové v roce 1950. Navíc byl od září
1947 pověřen správou Studijní knihovny v Liberci. V dubnu 1950 byl ustaven řádným ředitelem liberecké Studijní knihovny a
až do října 1952 vykonával tuto funkci. Poté se vrátil do Prahy a do poloviny března 1960 byl zaměstnán v Knihovně vysokých
škol technických. Zpočátku měl na starost zpravodajskou službu a sestavování technických bibliografií. Zasloužil se o vybudování
akvizičního oddělení, které vedl od září 1953. Získané zkušenosti předával v kurzech akvizice. V knihovně vedl i úsek mezinárodní
výměnné knihovní služby a v prosinci 1959 získal funkci hlavního knihovníka. Na základě dohody mezi ředitelstvím Knihovny
vysokých škol technických a Státní knihovny Československé republiky přešel od 15. března 1960 do stavu Státní knihovny. Funkce
hlavního knihovníka mu byla ponechána a navíc byl pověřen vedením oddělení doplňování fondů v OSS SK s úkolem řídit akvizici
všech složek Státní knihovny formou koordinace. V knihovně pracoval do konce března 1962, kdy odešel do důchodu. Po přiznání
důchodu byl zaměstnán v Divadelním ústavu. Ještě v roce 1964 přechodně pracoval pro Ústřední vědeckometodický kabinet knihovnictví
jako pedagogický vedoucí kurzu.
|
|
V letech 1926 až 1925 psal do Časopisu českých knihovníků a v roce 1935 do Slovanské knihovědy pod šiframi -rs-, Rs. Je autorem
několika bibliografií. V roce 1934 sestavil bibliografii prací Z. V. Tobolky. V roce 1936 sestavil s V. Běhounkem bibliografii
československých sovětik, když ze 170 tisíce záznamů v různých bibliografií a katalogů pražských knihoven vybrali 1796 knih,
časopisů a brožur. Roztřídili je podle dobové politické orientace, což jim způsobilo potíže, protože část bibliografie byla
vysázena ještě před moskevskými procesy. Je autorem statě v knize Knihovny v Československu vydané v roce 1946. Byl aktivní
i ve Spolku československých knihovníků a jejich přátel, resp. Spolku českých knihovníků, kam vyplnil přihlášku v říjnu 1945.
Byl členem delegace na ustavujícím kongresu IFLA v Římě v roce 1929 jako komisař československé knihovnické výstavy, v roce
1947 se dostal jako řádný delegát na konferenci IFLA do Osla. V roce 1968 byl členem přípravného výboru SKIP. Byl významnou
osobností československé poválečné filokartie, vybudoval více jak stotisícovou sbírku pohlednic. Spoluzakládal Klub sběratelů
kuriozit a působil v redakci časopisu Sběratel, do něhož přispíval až do své smrti, která nastala 24. dubna 1986. (V kartotéce
Osobnosti ve stud. knih. literatury v NK v Praze uložen strojopis jeho bibliografie - 60 položek.).
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
