Záhlaví |
Jedlička, Jaromír, 1901-1965 |
Narození |
9. října 1901, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
1. srpna 1965, Zdíkov (okr. Prachatice) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1948-1951, 1953) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 9. 10. 1901 v Praze, zemřel 1. 8. 1965 ve Zdíkově u Vimperka. PhDr., lektor gruzínštiny a odborný asistent arménštiny,
pracovník Národní knihovny, překladatel z arménštiny, gruzínštiny a angličtiny.
|
Źivotopis |
Narodil se 9. října 1901 v Praze. Otec, knihovník c.k. Veřejné a universitní knihovny v Praze, zemřel krátce před jeho narozením.
Matka pocházela z venkovské zámožné rodiny, ale žila od ní odloučeně a věnovala se spisovatelství. V letech 1912 až 1920 docházel
na akademické gymnázium v Praze, kde v červenci 1920 složil maturitu. Poté si zapsal přednášky na Právnické fakultě Univerzity
Karlovy, po dvou letech však přešel na studium angličtiny a slovanské filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Na podzim 1927 si rozšířil vzdělání účastí v jednom semestru na Vysoké škole obchodní ve Vídni. V prosinci 1927 promoval v
Praze na doktora filozofie, když obhájil disertaci Theorie a praxe realismu u Johna Galsworthyho a Arnolda Bennetta. Poté
se věnoval překládání z anglické literatury a studoval arménštinu u Nišana Mardirossiana. Jazykové znalosti si prohloubil
ve Vídni, kde v roce 1933 složil v Kongregaci arménského řádu mechitaristů zkoušku z novoarménštiny. V roce 1935 se stal soudním
tlumočníkem pro arménský jazyk a v roce 1936 byl jmenován lektorem arménštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Souběžně
studoval gruzínštinu (kartvelštinu). Po uzavření českých vysokých škol si vydělával jako výpomocný učitel a suplující učitel
na Obchodní akademii v Praze. V roce 1943 a 1944 složil zkoušku učitelské způsobilosti a v prosinci 1943 byl jmenován státním
profesorem na Obchodní akademii v Praze. Po osvobození Československa začal učit arménštinu a gruzínštinu na Škole orientálních
jazyků při Orientálním ústavu v Praze. V září 1947 získal místo profesora na Obchodní akademii v Berouně, ale vydržel tam
jen půlrok.
|
|
Dne 23. února 1948 nastoupil do Národní a universitní knihovny v Praze, resp. do Národní knihovny. Na konci ledna 1951 z ní
byl uvolněn jako znalec gruzínštiny pro Svaz československých spisovatelů. Do Národní knihovny se vrátil na začátku ledna
1953, aby pracoval v nově zřízeném oddělení bibliografie časopiseckých článků. V něm do konce listopadu 1953 excerpoval články
z oboru zemědělství, lesnictví, všech přírodních věd, matematiky, družstevnictví a zásobování. Opatřoval je předmětovými hesly
a revidoval hesla ostatních pracovníků. Zároveň působil jako lektor gruzínštiny a odborný asistent arménštiny na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1962 odešel do důchodu zklamaný, že oba obory byly na fakultě zrušeny. Zemřel 1. srpna
1965 ve Zdíkově u Vimperka.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|