| Záhlaví |
Klíma, Erik, 1920-1978 |
| Narození |
28. června 1920, Těšín (okr. Karviná) |
| Úmrtí |
31. ledna 1978, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1964-1972) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen roku 1920, zemřel 31.1.1978 v Praze. Příslušník II.odboje, státní úředník, knihovník, ředitel Státního židovského
muzea. Redaktor sborníku Judaica Bohemica.
|
| Źivotopis |
Narodil se 28. června 1920 v Těšíně jako Erich Kürti. Po maturitě, kterou složil v červnu 1939 na reformním reálném gymnáziu
v Českém Těšíně, působil v československém vojsku v zahraničí. E. Kulka uvádí, že byl jako aspirant v roce 1940 v důstojnickém
kurzu v Suzdalu a byl napaden antisemity pro židovský původ a surově zbit. Později si nechal změnit jméno na Erik Klíma. Po
osvobození Československa studoval od října 1945 do října 1947 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, vysokou školu však
nedokončil. Poté se stal zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí. Patrně začátkem padesátých let byl nezákonně propuštěn
a rehabilitace se dočkal až v červnu 1968. Od února 1952 pracoval v národním podniku Kniha hlavního města Prahy. Již na podzim
1952 se zřejmě podílel na organizaci Měsíce sovětské knihy a tisku a navázal kontakty s knihovníky. V letech 1954 a 1955 spolupracoval
s redakcí měsíčníku pro pracovníky s knihou Za čtenářem. V roce 1955 přispěl textem do sborníku Propagace knihy, kterou vydalo
nakladatelství Orbis. Z n. p. Kniha přešel v říjnu 1964 do Bibliografického střediska společenských věd ve Státní knihovně
ČSSR na pozici hlavního knihovníka. Po třech měsících byl přeřazen do Československé mezinárodní výměny a nákupu publikací.
Ve zdůvodnění se psalo, že u předchozího zaměstnavatele získal zkušenosti z dovozu zahraniční literatury a že má rozsáhlé
jazykové znalosti, kterých využije jako vedoucí oddělení nákupu zahraniční literatury.
|
|
V tomto odboru Státní knihovny působil i v roce 1968, kdy řídil oddělení výměny neoficiálních publikací, zastupoval vedoucí
odboru, jímž tehdy byla J. Burgetová, navíc zajišťoval informační službu o zahraniční ediční činnosti v celostátním měřítku.
V rámci tzv. normalizace byl v říjnu 1970 jmenován vedoucím odboru Mezinárodní výměny a nákupu publikací Státní knihovny ČSR.
Jako předseda základní organizace KSČ byl nejvhodnějším kandidátem pro vedení oddělení zvláštních fondů ve Státní knihovně
ČSR. Tuto funkci převzal v únoru 1972, ale již 8. srpna 1972 byl jmenován ředitelem Státního židovského muzea v Praze. Ze
Státní knihovny ČSR odešel 15. srpna 1972. Do chodu židovského muzea příliš nezasahoval a v roce 1976 odešel na vlastní žádost
do důchodu. Zemřel 31. ledna 1978 v Praze.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
