| Záhlaví |
Gallová Jarmila, 1902- |
| Církevní jméno |
Šlamborová, Jarmila, 1902- |
| Odkaz. forma |
Gallová-Šlamborová, Jarmila, 1902- |
| Narození |
10. října 1902, Mladá Boleslav (okr. Mladá Boleslav) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1928-1932) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Královská česká společnost nauk (1932-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 10. 10. 1902 v Mladé Boleslavi. PhDr., knihovnice. |
| Źivotopis |
Narodila se jako Jarmila Šlamborová 10. října 1902 v Ptáku, části města Mladá Boleslav. Její otec byl zde správcem expozitury
úrazové pojišťovny. Rodina se později přestěhovala na Vinohrady do Prahy. Po maturitě na vinohradském gymnáziu si zapsala
studium filozofie a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy od zimního semestru 1922/23. Ve školním roce 1924/25
absolvovala státní školu knihovnickou a složila vyšší státní zkoušku pro vědecké a administrativní knihovny. V červnu a červenci
1926 se zúčastnila jako soukromá osoba pražského mezinárodního knihovnického kongresu. V prosinci 1929 složila rigoroza a
předložila disertaci nazvanou Sociální diferenciace. V té době již pracovala ve Veřejné a universitní knihovně v Praze, kde
v listopadu 1928 získala malý úvazek, poté co Pavel Bujnák odjel do Bratislavy přednášet na univerzitu. Jako výpomocná vědecká
síla pracovala ve Veřejné a universitní knihovně v Praze i celý rok 1930 a 1931 a část roku 1932. Kromě jiných činností měla
na starost zahraniční poštu. V Univerzitní knihovně poznala koncipistu dr. Františka Gallu a v březnu 1932 si ho vzala za
manžela. V tom roce odešla na vlastní žádost z Veřejné a universitní knihovny, protože se jí podařilo získat místo správkyně
knihovny Královské české společnosti nauk. Ta byla umístěna rovněž v Klementinu, takže se dále vídávala se svými dřívějšími
spolupracovníky. V knihovně společnosti úřadovala zpočátku každý pracovní den od 8 do 12 hodin.
|
|
Později rozšířila výpůjční hodiny na dobu od 8 do 13 hodin a v roce 1937 byla k zastižení v Klementinu ve všedních dnech od
8 do 14 hodin, jen v sobotu končila o hodinu dříve. Od roku 1935 navíc zastávala funkci ředitelky kanceláře Královské české
společnosti nauk, resp. tajemnice Královské české společnosti nauk v dalších letech. V roce 1940 se podílela na přestěhování
knihovny z Klementina do místností bývalé koleje Arnošta z Pardubic ve Voršilské ulici, v roce 1942 do místností Českého vysokého
učení technického v Lazarské ulici, v roce 1944 do kláštera ve Zlaté Koruně a v roce 1949 zpět do Lazarské ulice. V roce 1952
se stala zaměstnankyní České akademie výtvarných umění, jejíž knihovní fond jako první přešel do fondu základní knihovny Československé
akademie věd, a po zániku ČAVU zaměstnankyní základní knihovny ČSAV, kde zastupovala jejího ředitele. Fotografie: Archiv Národní
knihovny ČR
|
| Další info |
 Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
