| Záhlaví |
Bakărdžiev, Georgi N., 1905-1976 |
| Církevní jméno |
Jantarski, Georgi, 1905-1976 |
| Odkaz. forma |
Бакърджиев, Георги Н., 1905-1976 |
|
Bakărdžiev, G. N., 1905-1976 |
|
Bakardžiev, G. N., 1905-1976 |
|
Bakardžiev-Jantarský, Georgi Nikolov, 1905-1976 |
|
Bakardžijev, Georgi Nikolov, 1905-1976 |
| Narození |
26. července 1905, Veliko Tarnovo (Bulharsko) |
| Úmrtí |
. 1976, Sofie (Bulharsko) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna Ministerstva zahraničních věcí (nyní Národní knihovna ČR) (1929-1945) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 26. 7. 1905 ve Veliko Tarnovu (Bulharsko), zemřel v roce 1976 v Sofii (Bulharsko). PhDr., bulharský muzikolog, hudební
skladatel, překladatel odborné literatury, knihovník, práce z oborů.
|
| Źivotopis |
Narodil se 26. července 1905 (13. července 1905 starého stylu) ve Veliko Tarnovu v Bulharsku. Po maturitě, kterou složil v
roce 1924 na reálném oddělení státního gymnázia v Plovdivu, studoval do roku 1929 chemii na německé vysoké škole technické
v Praze. Jako mimořádný posluchač studia hudební vědy byl zapsán v letech 1931 až 1936 a jako řádný posluchač ve školním roce
1938/39 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření českých vysokých škol pokračoval ve studiu na Filozofické
fakultě Německé univerzity v Praze, kde byl v červenci 1942 promován na doktora filozofie. Zpěv absolvoval na pražské konzervatoři
u D. Levytského a skladbu v letech 1945 až 1950 u A. Háby. Dne 15. září 1929 byl přijat do Slovanské knihovny Ministerstva
zahraničních věcí jako smluvní úředník. Knihovnické vzdělání si doplnil na státní škole knihovnické v Praze ve školním roce
1931/32, v roce 1932 složil státní zkoušku pro vědecké a administrativní knihovny. Ve Slovanské knihovně později vedl bulharské
oddělení, a to až do 28. února 1945, kdy mu smluvní poměr skončil. Za 1. republiky spolupracoval se Slovanskou knihovědou,
kam napsal o bulharských knihovnách, se Slovanským přehledem, v němž vedl hudební přílohu, s Českou hudbou i s Věstníkem pěveckým
a hudebním. Překládal, psal kritiky. Zaměřil se na hudbu Lužických Srbů. Řada lužickosrbského notového materiálu v hudebním
oddělení Národní knihovny v Praze nese razítko s jeho jménem. O lužické, ale také bulharské hudbě napsal hesla do Pazdírkova
hudebního slovníku naučného. V Československu působil do roku 1953, poté byl redaktorem hudebního nakladatelství a lektorem
na univerzitě v Sofii. Zemřel v Sofii v roce 1976.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
