| Záhlaví |
Kouřímová, Růžena |
| Narození |
30. června 1931, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Výzkumný osvětový ústav (1951-1954) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav organické chemie a biochemie (1954-1962) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1962-1967) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Informační ústředí OSN (1967-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 30. 6. 1931 v Praze. Knihovnice, překladatelka a editorka. |
| Źivotopis |
Narodila se 30. června 1931 v Praze jako Růžena Nováková. V letech 1945 až 1949 docházela na Dívčí řádové reálné gymnázium
v Praze XII a na Vančurovo reálné gymnázium v Praze XVI. Po maturitě, kterou složila v červnu 1949, absolvovala dvouleté studium
oboru knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ukončené státní zkouškou knihovnickou v červnu 1951.
Od března 1951 do března 1954 byla zaměstnána ve Výzkumném ústavu osvětovém jako odborná pracovnice. Dokumentovala polské
a německé časopisy, prováděla korektury a heslování dokumentačních záznamů. V ústavu vyšla její stať Kulturně osvětová práce
v Polsku, knižně pak její stať ve sborníku Osvětová práce s dětmi: methodické rady, bibliografie článků s anotacemi a další
informace (Orbis 1954). Od dubna 1954 do konce června 1962 byla vedoucí knihovny v Ústavu organické chemie a biochemie, kde
se důkladně seznámila s agendou separátů, se zpracováním mikrofilmů a fotokopií, obstaráváním patentů a se zahraniční výměnou.
Rozsah výměny vzrostl za jejího působení na více než šestinásobek. Fond knihovny, který tvořily ze tří čtvrtin časopisy, byl
zvětšen nákupy a výměnou pětinásobně. Na sjezdu knihovníků v Bratislavě v roce 1958 byla proto po zásluze oceněna a později
jmenována členem sekce knihoven vědeckých akademií při Ústřední knihovnické radě. Dne 1. července 1962 nastoupila do Československé
mezinárodní výměnná služby, která byla začleněna ve Státní knihovně ČSSR v Odboru společných služeb.
|
|
Ve výměnné službě byla pověřena prací na novém úkolu, evidenci a koordinaci získávání literatury ze států s neplánovaným hospodářstvím
(tedy z tzv. kapitalistických států). Na toto téma napsala v roce 1969 do časopisu Reportér (č. 2, s. 16) článek Na okraj
dobře utajených publikací, v němž pojednala o informovanosti o zahraniční literatuře získané v ČSSR. Tento i některé další
její práce byl podepsán jako Kouřimová (s krátkým i).Ve Státní knihovně pracovala do poloviny listopadu 1967 a připravila
projekt děrnoštítkové evidence zahraniční výměny. Poté odešla na místo knihovníka do Informačního ústředí OSN v Praze.
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání presidia Československé akademie věd (1958) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
