| Záhlaví |
Zahálková, Božena |
| Narození |
20. října 1927, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - České vysoké učení technické (1951-1958, 1959-1967) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Pedagogická Fakulta UK (1958-1959) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1968-1973) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní pedagogická knihovna Komenského (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) (1973) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav školských informací (1973-1977) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSR (nyní Národní knihovna ČR) (1978-1980) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 20.10.1927 v Praze. PhDr., knihovnice a autorka prací z oblasti knihovnictví. |
| Źivotopis |
Narodila se 20. října 1927 v Praze jako Božena Školařová. Na sklonku 2. světové války byla nuceně nasazena, takže maturitu
složila na reálném gymnáziu až v roce 1947. V tu dobu již od června 1945 pracovala jako úřednice na Ministerstvu školství.
Od června 1949 byla zaměstnána na Českém vysokém učení technickém, zpočátku na Fakultě inženýrského stavitelství, kde se v
červnu 1951 stala vedoucí knihovny. V letech 1953 až 1958 externě studovala obor knihovnictví a čeština na Filologické fakultě
Vysoké školy Univerzity Karlovy v Praze. Diplom promované filoložky dostala v červenci 1958 za diplomovou práci Cenzura knih
v 16. století. V říjnu 1958 přešla řídit knihovnu Pedagogické fakulty a v srpnu 1959 knihovnu Fakulty technické a jaderné
fyziky ČVUT Praha. Od ledna 1968 pracovala jako hlavní knihovnice ve Státní knihovně ČSSR - Ústředním vědecko-metodickém kabinetu
knihovnictví. Stala se ústřední instruktorkou pro státní vědecké knihovny a vysokoškolské knihovny. V roce 1969 se zúčastnila
3. pracovní porady mezinárodních komisí pro statistiku a standardizaci v knihovnictví evropských socialistických zemí. Poté,
co byla metodická činnost pro síť vysokoškolských knihoven převedena do Státní pedagogické knihovny Komenského, zaměstnávala
ji od září 1973 tato knihovna. Po čtyřech měsících agendu převzal Ústav školských informací a B. Zahálková byla zaměstnancem
Ústavu až do konce roku 1977. V květnu 1975 složila rigorózní zkoušky a obhájila rigorózní práci Vývoj vysokoškolských knihoven
se zaměřením na odborné knihovny přírodovědecké fakulty UK a jejich výhledovou přestavbu.
|
|
V roce 1975 uspořádala pro šedesát ředitelů vysokoškolských knihoven slavnostní seminář k 30. výročí osvobození. Prvních šest
měsíců roku 1978 působila jako vedoucí odborný referent na Ministerstvu školství, poté do konce roku 1978 v oddělení výstavby
knihoven a socialistické racionalizace v Technickém ústředí knihoven (TÚK) ve Státní knihovně ČSR na dobu mateřské dovolené
D. Vyorálkové. V říjnu 1979 byla přeřazena z oddělení výstavby knihoven a socialistické racionalizace na stálé místo odborného
tajemníka TÚK. V této funkci zpracovávala odborné koncepce a plány TÚK a koordinovala činnost do prosince 1980, kdy bylo místo
zrušeno. Kromě samostatně vydaných prací napsala několik článků do odborných knihovnických periodik, např. Socialistické soutěžení
o titul Brigáda socialistické práce (BSP) a vysoké školy (Knihovnictví a bibliografie, 1974, 3(4), s. 63-68), Činnost vysokoškolských
knihoven v ČSR z hlediska rozvoje vysokých škol (Knihovna: vědecko-teoretický sborník, 1979(11), s. 153-179).
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
